Ergonomie tepelného prostředí - metody posuzování odezvy člověka na kontakt s povrchy - část 1: Horké povrchy

LOGO FIRMY

Sídlo firmy

Název zařízení

provedení ................

______________________________________________

OVĚŘENÍ SHODY

provedení strojního zařízení s požadavky

ČSN EN ISO 13732-1:2009

Ergonomie tepelného prostředí –
Metody posuzování odezvy člověka na kontakt s povrchy –
Část 1: Horké povrchy

• povrchová částečná vrstva popálení:
  celkové, ale ne úplné povrchové popálení, kůže je zcela zničená, ale vlasové míšky a mazové i potní žlázy jsou ušetřeny,

• hluboká částečná vrstva popálení:
  značná část kožní vrstvy a všech mazových žláz je zničena, přežijí jen hlubší části vlasových míšků nebo potní žlázy,

• úplná vrstva popálení:
  plná tloušťka kůže je zničená a nepřežívají žádné epiteliální elementy.

• identifikace horkých povrchů přístupných dotyku;

• úkolová analýza;

• měření povrchové teploty;

• volba použitelné hodnoty prahu popálení;

• porovnání povrchové teploty a prahu popálení;

• určení rizika popálení;

• opakování posudku.

• přístupnost povrchů,

• hrubý odhad povrchových teplot (horký, mírný, chladný),

• materiály povrchů,

• struktury povrchů,

• všechny provozní podmínky produktu včetně nejhoršího případu, tj. případu s nejvyššími povrchovými teplotami.

• povrchy, které jsou nebo mohou být přístupné dotyku;

• úmyslné nebo neúmyslné dotyky;

• trvání kontaktu s povrchy;

• osoby, které přijdou nebo mohou přijít do kontaktu s povrchy;

• pravděpodobnost neúmyslného dotyku;

• četnost úmyslného dotyku;

• skutečný rozsah výkonových/teplotních nastavovacích hodnot výrobku během použití.

• ke kontaktní době,

• k povrchovému materiálu a

• ke struktuře povrchu se musí vzít z výsledků identifikace horkých povrchů přístupných dotyku (5.2) a z úkolové analýzy (5.3).

1. zda může dojít ke kontaktu kůže s horkým povrchem neúmyslně nebo úmyslně, například dotykem ovládacích prvků a

2. skupina osob, která přichází nebo může přijít do kontaktu s horkým povrchem:

   • zdravé dospělé osoby,

   • děti,

   • starší osoby nebo

   • osoby s tělesným postižením.

1. Zdravé dospělé osoby
   Pro zdravé dospělé osoby platí tabulka B.1. Všeobecně platí, že se má používat minimální kontaktní doba 1 s. Minimální kontaktní doba 0,5 s se může vybrat tehdy, neexistují-li vůbec žádné omezení pohybu pro nejrychleji možné přerušení dotyku s horkým povrchem po následném pocitu bolesti. Je-li možné předpokládat delší dobu reakce (například v podmínkách, které omezují snadný pohyb), má se vybrat delší kontaktní doba, navrhují se 4 s.

2. Děti
   Pro děti platí tabulka B.1. Minimální vybraná kontaktní doba nesmí být menší než 1 s. Je-li možné předpokládat delší reakci na dotyk s horkým povrchem kvůli jejich věku, musí se vybrat kontaktní doba přinejmenším 4 s.
   Až do 24 měsíců děti nemají dostatečně rychlé reflexy, aby odtáhly své ruce, když je něco pálí. Nemají proto vždy schopnost rychle přerušit kontakt s horkým povrchem. Pro velmi malé děti může postačovat kontaktní doba 15 s.

3. Starší osoby
   Pro starší osoby platí tabulka B.1. Je-li výrobek používán hlavně staršími lidmi, musí se jako minimální kontaktní doba vybrat 1 s. Je-li možné předpokládat delší dobu reakce na dotyk s horkým povrchem kvůli jejich věku, musí se vybrat kontaktní doba přinejmenším 4 s.

4. Osoby s tělesným postižením
   Mohou-li se lidé s tělesným postižením dostat do kontaktu s horkým povrchem, musí se této možnosti věnovat zvláštní pozornost s ohledem na povahu tělesného postižení a používání výrobku. Musí se rozhodnout, zda lze použít tabulku B.1, nebo se má vybrat delší kontaktní doba.

• povrchová teplota je nad prahem popálení;

• povrchová teplota leží uvnitř rozmezí hodnot prahu popálení uvedených v obrázcích 2 až 7 (4.2);

• povrchová teplota je pod prahem popálení.

• je vyšší změřená povrchová teplota nad prahem popálení;

• povrchová teplota delší dobu překračuje práh popálení;

• se týká osob náchylných k popálení a vyžadujících menší riziko (například děti);

• existuje menší možnost opačné reakce;

• je horký povrch více přístupný;

• existuje vyšší riziko kontaktu v souladu s předpokládaným použitím;

• je větší pravděpodobnost častého kontaktu;

• lze předpokládat menší předchozí znalosti uživatele vztahující se k bezpečnému zacházení s výrobkem.

• se změní konstrukce výrobku,

• se změní rozsah nastavených výkonových/teplotních hodnot výrobku,

• se změní použití výrobku nebo

• dochází ke změně jiné okolnosti, která může vést při posuzování rizika popálení k jiným výsledkům.

• vyšší změřená povrchová teplota nad prahem popálení;

• povrchová teplota delší dobu překračuje práh popálení;

• týká se osob náchylných k popálení a vyžadujících menší riziko (například děti);

• existence menší možnosti opačné reakce;

• přístupnější horký povrch;

• vyšší riziko kontaktu v souladu s předpokládaným použitím;

• větší pravděpodobnost častého kontaktu;

• předpoklad menší předchozí znalosti uživatele vztahující se k bezpečnému zacházení s výrobkem.

• posoudit riziko popálení;

• rozhodnout o ochranných opatřeních včetně stanovení mezních hodnot povrchové teploty;

• vybrat příslušné hodnoty;

• stanovit mezní hodnoty povrchové teploty.

1. Existující výrobek
   Pro existující výrobek se provede posouzení rizika popálení podle kapitoly 5.

2. Výrobek, který bude vyroben nebo používán v budoucnu
   Pro výrobek, který ještě neexistuje nebo jehož budoucí použití není přesně známé, se musí provést posouzení rizika popálení hrubým odhadem. Pokud je to možné, musí se shromáždit potřebné informace podle článků 5.2 a 5.3. Musí se vytvořit racionální předpoklady pro ty aspekty výrobku a jeho použití, které nelze přesně stanovit. Mají se vzít v úvahu zkušenosti s podobnými, již existujícími výrobky a jejich používáním.

Bude-li to nezbytné, musí se zhotovit model výrobku a vyzkoušet jeho použití. Pak se má provést hrubý odhad rizika popálení, i když není možné uskutečnit všechny kroky posouzení rizika popálení uvedené v článcích 5.4 až 5.8.

1. Osoby, které se dotýkají nebo se mohou dotýkat povrchu

   • Pro zdravé dospělé osoby, starší lidi a osoby s tělesnými postiženími se může vybrat hodnota uprostřed rozmezí.

   • Pro děti se má vybrat hodnota bližší dolnímu konci rozmezí. Pro výrobky určené především dětem se doporučuje hodnota na dolním konci rozmezí.

2. Struktura povrchu

   • Čím je úprava povrchu dekorativnější, tím více se může vybírat hodnota bližší hornímu konci rozmezí.

   • Pro hladký povrch se má vybírat hodnota blíže k nižšímu konci rozmezí.

   POZNÁMKA: Při velmi vysoké dekorativní úpravě povrchů (například vlnitých) se tepelná jímavost povrchu ve srovnání s lidskou kůži snižuje, a jsou proto potřebná podrobná posouzení.

3. Pravděpodobnost dotyku

   • Při vyšší pravděpodobnosti dotyku horkého povrchu se má vybrat hodnota blíže k dolnímu konci rozmezí.

   • Při nižší pravděpodobnosti dotyku horkého povrchu se má vybrat hodnota blíže k hornímu konci rozmezí.

4. Důsledky dotyku

   • Čím vážnější jsou důsledky dotyku horkého povrchu, tím je nutnější vybrat hodnotu blíže k dolnímu konci rozmezí.

   • Pro méně vážné důsledky dotyku horkého povrchu se může vybrat hodnota blíže k hornímu konci rozmezí.

• síla dotyku se může měnit,

• kůže může být suchá nebo mokrá (zpocená),

• vědecké stanovení prahu popálení obsahuje nepřesnosti a

• materiály s mírně různými tepelnými setrvačnostmi byly sloučeny do jedné skupiny, aby se zjednodušilo použití této části ISO 13732.

1. Technická opatření:

   • snížení povrchové teploty;

   • výběr povrchových materiálů a struktur s vysokými prahy popálení;

   • izolace (například dřevo, korek, vláknový nátěr);

   • ochranná zařízení (clony nebo zábrany);

   • členění povrchu (například zdrsňování, použití žeber nebo vodicích ploch);

   • větší vzdálenost mezi částmi výrobku, které jsou úmyslně dotýkány, a jeho horkými povrchy.

2. Organizační opatření:

   • použití výstražných značení (viz přílohu H);

   • použití výstražných signálů (vizuální a akustické nouzové signály);

   • instrukce a školení uživatelů;

   • technická dokumentace, pokyny pro použití;

   • stanovení mezních hodnot povrchové teploty ve výrobkových normách a předpisech.

3. Osobní ochranná opatření:

   • použití osobního ochranného vybavení (oděv, rukavice atd.).

• plát (žehlicí plocha);

• držadlo;

• střední část.

1. Informace o výrobku (podle 5.2)

   

2. Analýza úkolu (podle 5.3)

   

3. Měření povrchové teploty (podle 5.4)
   V tomto příkladu je nejvyšší naměřená teplota plátu 250 °C, kdy je žehlička používána s maximálním výkonem.

4. Výběr odpovídajícího prahu popálení (podle 5.5)
   Rozmezí prahu popálení pro hladký povrch zhotovený z oceli a kontaktní dobu 0,5 s je 67 °C až 73 °C.
   Tyto hodnoty platí pouze tehdy, mají-li přístup k povrchu dospělí. Mají-li přístup také děti, platí rozmezí prahu popálení 58 °C až 63 °C (kontaktní doba 4 s), případně 55 °C až 59 °C (kontaktní doba 15 s).

5. Výběr a závěr (podle 5.6)
   Změřená povrchová teplota je vysoko nad platnými rozmezími prahu popálení. Dá se očekávat poškození kůže kontaktem s horkým plátem. To platí jak pro kontakt dospělých, tak pro kontakt dětí s povrchem plátu.

6. Výsledek posouzení rizika (podle 5.7)
   Teplota plátu vysoko překračuje práh popálení. Riziko popálení proto existuje. Pravděpodobnost kontaktu s rozehřátým plátem je nízká, je-li žehlička používána v domácnosti nebo na pracovišti zkušenými dospělými osobami. Mají-li doma přístup k danému povrchu nezkušené malé děti, je pravděpodobnost kontaktu s rozehřátým plátem středně vysoká. Dotýká-li se rozehřátého plátu nechráněná kůže, mohou se očekávat těžká poranění. Celkem vzato, riziko popálení je nízké až střední, je-li žehlička používána zkušenými dospělými osobami. Riziko popálení je střední až vysoké, mají-li přístup k rozehřáté žehličce nezkušené děti.

7. Použití ochranných opatření (podle kapitoly 6)
   Musí-li být plát horký, aby se dalo s žehličkou pracovat, není možné snížení povrchové teploty plátu pod práh popálení, aby se vyloučilo riziko popálení. Mají se uplatnit jiná vhodná ochranná opatření (viz přílohu E).

1. Informace o výrobku (podle 5.2)

   

2. Analýza úkolu (podle 5.3)

   

3. Měření povrchové teploty (podle 5.4)
   Nejvyšší naměřená teplota držadla při práci s žehličkou nastavenou na nejvyšší výkon je v tomto příkladu 60 °C.

4. Výběr odpovídajícího prahu popálení (podle 5.5)
   V tomto příkladu se předpokládají jednotlivé kontaktní doby pro ovládání jen s krátkými dobami zotavení.
   Proto se má použít nepřetržitá osmihodinová kontaktní doba. Podle 4.2.3 je práh popálení pro hladký povrch z plastů a osmihodinovou kontaktní dobu 43 °C.

5. Výběr a závěr (podle 5.6)
   Změřená povrchová teplota je nad platným prahem popálení. Při kontaktu s horkým povrchem může dojít k poranění kůže.

6. Výsledek posouzení rizika (podle 5.7)
   Teplota držadla překračuje práh popálení. Existuje proto riziko popálení. Práh popálení bude v tomto příkladu překročený, je-li držadlo dotýkáno déle než 1 min (viz 4.2.3). To znamená, že má uživatel dost času, aby sejmul ruku z držadla, když pocítí diskomfort nebo bolest. I když je práh popálení překročen, riziko popálení je v tomto případě nízké. Není ale možné dotýkat se držadla během používání nepřetržitě.

7. Použití ochranných opatření (podle kapitoly 6)
   Jestliže je nutné dotýkat se držadla během používání žehličky, je nezbytné snížit jeho teplotu pod práh popálení. Je možné uplatnit několik technických řešení (výběr vhodného materiálu, izolace, povrchové členění atd., viz přílohu E).

1. Informace o výrobku (podle 5.2)

   

2. Analýza úkolu (podle 5.3)

   

3. Měření povrchové teploty (podle 5.4)
   Nejvyšší naměřená teplota střední části při práci s žehličkou nastavenou na nejvyšší výkon je v tomto příkladu 95 °C.

4. Výběr odpovídajícího prahu popálení (podle 5.5)
   Podle 4.2.1.5 je rozmezí prahu popálení pro hladký povrch z plastu a kontaktní dobu 1 s 86 °C až 93 °C.
   Pro kontaktní dobu 4 s je rozmezí prahu popálení 74 °C až 82 °C a pro kontaktní dobu 15 s je rozmezí prahu popálení 70 °C až 75 °C.

5. Výběr a závěr (podle 5.6)
   Změřená povrchová teplota je nad platným prahem popálení pro kontaktní dobu 1 s. Při kontaktu s horkou střední částí může dojít k poranění kůže. To platí také pro delší kontaktní doby 4 s a 15 s.

6. Výsledek posouzení rizika (podle 5.7)
   Teplota střední části překračuje práh popálení. Existuje proto riziko popálení. Pravděpodobnost kontaktu s rozehřátou střední částí je vysoká, je-li žehlička používána dospělými osobami. Mají-li k žehličce přístup nezkušené malé děti, je pravděpodobnost kontaktu s její střední částí také vysoká. Dotýká-li se rozehřáté střední části nechráněná kůže, předpokládá se pouze její lehké poranění, protože naměřená povrchová teplota je jen mírně nad prahem popálení pro dospělé osoby. Celkem vzato, riziko popálení je nízké, jestliže žehličku používají zkušené dospělé osoby. Mají-li k rozehřáté žehličce přístup nezkušené děti, je riziko popálení vyšší v případě neúmyslného dotyku její střední části. Toto riziko je však menší než riziko popálení při neúmyslném dotyku plátu nezkušenými dětmi (viz text uvedený výše).

7. Použití ochranných opatření (podle kapitoly 6)
   Aby se při práci s žehličkou vyloučilo riziko popálení, má se teplota její střední části snížit pod práh popálení.
   Je možné uplatnit několik technických řešení (výběr vhodného materiálu, izolace, povrchové členění atd., viz přílohu E). Mají se provést opatření zabraňující přístupu k žehličce nezkušeným dětem.