dnes je 30.9.2022

Input:

Historie trhu

22.11.2006, , Zdroj: Verlag Dashöfer

10.2.2
Historie trhu

Ing. Halina Starzyczná, Ph.D.

Vysoký stupeň společenské dělby práce vyvolal potřebu trhu. Existuje řada definic trhu. Trh je chápán jako důsledek zbožní výroby, jak již bylo dříve zmiňováno, je považován za sféru oběhu zboží, souhrn koupí a prodejů za určitých podmínek. Trh je také vnímán jako soubor nynějších a budoucích zákazníků. Současná podoba trhu je výsledkem určitého historického vývoje trhu, který můžeme v závislosti na vývoji společenské dělby práce sledovat zhruba ve třech základních fázích.

Základní fáze vývoje trhu jsou:

  1. éra přežití,

  2. éra produktivní,

  3. éra spotřebitelská.

Éra přežití Éra produktivní Éra spotřebitelská
... počátek industriální společnosti 1750 - 1930 (1940) 1950 - ... Postindustriální společnost
samozásobitelství
decentralizovaná směna
centralizovaná směna
trh výrobce

P > N
trh spotřebitele

P < N

ad 1) Éra přežití

Je érou časově nejdelší, sahající až do poloviny 18. století (r. 1750), které je spojováno s počátkem industriální (průmyslové) revoluce.

Specifika doby:

Počátky této éry jsou často spojovány s "prehistorií trhu“. Člověk žijící v jeskyni začal produkovat přebytky, které jeskynní domácnosti nestačily zkonzumovat a vyměňovaly je za to, co jim scházelo. Postupně si člověk začal uvědomovat své předpoklady pro jistou činnost a specializoval se. Došlo k určité bezprostřední dělbě práce, jejímž projevem byla směna výrobků. Později byla tato náhodná směna nahrazena efektivnější centralizací, což se projevilo ve vzniku tržišť jako míst hromadné směny. Tyto změny trhu umožňují éru přežití rozdělit na tři kvalitativně odlišné časové úseky, a to období samozásobitelství a období decentralizované a centralizované směny:

  • samozásobitelství - výrobky se neprodukovaly pro směnu, ale pro vlastní přežití, směňovaly se jen přebytky, a to příležitostně,

  • decentralizovaná směna - výrobce již produkoval pro směnu, kterou prováděl individuálně s ostatními výrobci,

  • centralizovaná směna - výrobce produkoval pro směnu, která již byla podstatně zefektivněna a soustředěna na určité místo.

ad 2) Produktivní éra

Byla charakteristická trhem výrobce. Počátek éry byl spojen s počátkem industriální společnosti (r. 1750), průmyslovou revolucí a vynálezem parního stroje v roce 1781. Kolébkou průmyslové revoluce byla Anglie. V českých zemích se projevila opožděně až po zrušení nevolnictví, které umožnilo svobodný pohyb obyvatelstva. Závěr této éry spadá cca do let velké hospodářské krize v 30. letech 20. století.

Specifika doby:

  • podstatný růst produktivity práce, prohloubení dělby práce a rozšiřující se specializace výrobců,

  • růst množství nabízeného zboží, pokles cen a zvýšení dostupnosti zboží pro širší vrstvy obyvatelstva, nadále, co do substituce zboží, byl však jeho tok chudý,

  • převis poptávky nad nabídkou,

  • přechod od kapitalismu "volné soutěže“ (přelom 19. a 20. století) bez vměšování státu do ekonomiky k trhu s rysy nedokonalé konkurence,

  • tzv. "volný trh“ postupně naráží na určité bariéry spojené s nedokonalou konkurencí, vzniká řada omezení a nástrojů, kterými se začíná regulovat trh.

ad 3) Éra spotřebitelská

Začíná obdobím přechodu k postindustriální společnosti. Dalším rozvojem výroby a vědecko-technickou revolucí docházelo na konci 50. let k nasycení trhu a začíná převyšovat nabídka nad poptávkou, trh výrobce se přeměnil na trh spotřebitele.

Specifika doby:

  • obrovská diferenciace výroby, další prohloubení společenské dělby práce, specializace, další využívání výsledků vědecko-technického rozvoje v praxi, růst produktivity práce,

  • rostoucí vliv spotřebitele na vývoj trhu a jeho prostřednictvím na obchod a výrobu,

  • masová spotřeba za přijatelné (diferencované) ceny i v těch tržních

Nahrávám...
Nahrávám...