dnes je 2.12.2022

Input:

Měření, analýza a zlepšování

22.11.2006, , Zdroj: Verlag Dashöfer

14.2.1.5
Měření, analýza a zlepšování

Prof. Ing. Václav Legát, DrSc.

Měření, analýza a zlepšování v organizaci v systému managementu spolehlivosti je metodicky rozděleno do těchto oblastí:

  1. všeobecně,

  2. monitorování a měření,

  3. návrh a vývoj,

  4. řízení neshodného produktu,

  5. analýza dat,

  6. zlepšování.

Dále popíšeme detailně požadavky, úkoly a jednotlivé činnosti ve výše vyjmenovaných oblastech odpovědnosti vedení organizace v rámci systému managementu spolehlivosti.

  1. Všeobecně

    Organizace má plánovat a uplatňovat procesy monitorování, měření, analýzy a zlepšování efektivnosti systému managementu spolehlivosti organizace a zlepšování spolehlivosti svých produktů. Přiměřeně k příslušným etapám životního cyklu produktu má být iniciováno časné soustředění se na návrh zaměřený na spolehlivost.

    Informace o spolehlivosti jsou hodnotným majetkem, který často obsahuje duševní vlastnictví potřebné k zachování nebo zlepšení obchodní činnosti organizace. Použití příslušných informací o spolehlivosti má být při obchodním i technickém sdělování patřičně ošetřeno jak interně, tak externě vzhledem k organizaci. Informace o spolehlivosti mohou být obecně roztříděny na obchodní informace a technické informace. Informace o spolehlivosti týkající se obchodu mohou obsahovat závazné informace uvedené ve smlouvě, jako je zaručovaná výkonnostní způsobilost, záruka životnosti a prohlášení o vypořádání (likvidaci) šetrném k životnímu prostředí, které mohou mít zákonné důsledky. Informace o spolehlivosti týkající se technických problémů mohou mít dopad na volitelné možnosti návrhu a na náklady vyplývající z vlastnictví, jako jsou podíly reklamovaných produktů, součinitel pohotovosti a doba obratu při doplňování náhradních dílů.

    Použití informací o spolehlivosti může být velmi důležité během etapy koncepce a stanovení požadavků projektu. Přibližně 70 % nákladů životního cyklu produktu je pevně dáno po dokončení funkční specifikace produktu. Kritické informace použité během etapy koncepce a stanovení požadavků zahrnují informace o prostředích při používání produktu, o konfiguraci a síťových rozhraních systémů, o cílech v oblasti bezporuchovosti produktu, informace o konkurenci a informace o historii výkonnosti produktu. Během etapy návrhu a vývoje 95 % nákladů životního cyklu směřuje na dokončení specifikací návrhu, v nichž je podrobně uvedeno, jak bude produkt postaven, vyroben a uveden na trh pro aplikaci či používání. Kritické informace používané během etapy návrhu a vývoje zahrnují informace o návrhových pravidlech, aplikačních směrnicích pro díly, o výsledcích analýzy způsobů poruch/druhů poruchových stavů a jejich důsledků pro návrh funkčního dělení a o testovatelnosti a předpovědích bezporuchovosti pro plánování redundance a zkoušek růstu bezporuchovosti.

    Kritické informace o spolehlivosti používané během etapy výroby zahrnují data z přejímacích zkoušek pro stanovení trendů výtěžnosti při prvním běhu výroby a pro načasování uvolnění softwaru. Během etapy provozu a údržby mají být sbírána a používána data o výkonnosti v provozu, aby byla stanovena pohotovost produktu, byly opětně nastaveny cíle ohledně záručních nákladů a byly uplatněny vhodné strategie logistického zajištění. Před tím, než se vstoupí do etapy vypořádání (likvidace), mají se použít záznamy o údržbě a opravách, aby se stanovila situace na konci života produktu pro rozhodnutí o ukončení jeho používání nebo o jeho vyřazení z provozu.

    Změny návrhu a modifikace při používání produktů mají být přezkoumávány a data o změnách mají být v případě potřeby analyzována, aby byla monitorována efektivnost změny a byly stanoveny trendy.

    Použití informací o spolehlivosti obhajuje potřebu zřídit bázi znalostí k zachycení historie výkonnosti a dokumentování příslušných informací o spolehlivosti pro budoucí odkazy.

  2. Monitorování a měření

    Organizace má iniciovat procesy pro:

    • zjišťování spokojenosti zákazníka monitorováním zpětné vazby od zákazníka a jeho stížností;

    • validování stavu a efektivnosti plánu spolehlivosti vhodnými metodami posuzování nebo průzkumu;

    • měření výkonnosti produktu pro jeho přejímku v různých etapách jeho životního cyklu, aby se stanovila přiměřenost návrhu, výtěžnost a výrobní kapacita, efektivnost v provozu a při údržbě, jakož i účinnost logistické podpory. Mezi typické údaje o výkonnosti produktu potřebné pro posuzování spolehlivosti se zahrnuje:

      • konfigurace systému,

      • hodnocení a ověřování bezporuchovosti,

      • výsledky zkoušek integrace systému,

      • záznamy o přejímce produktu,

      • provozní záznamy o poruchách, chybné funkci nebo degradaci systému,

      • záznamy o údržbě,

      • logistická podpora.

    Zákazníci si spojují spolehlivost s jakostí a hodnotou produktu. Důvěra uživatele se získá především během vývoje pomocí vhodného procesu návrhu, výroby a posuzování. Tato důvěra uživatele je následně znovu utvrzena přiměřenou zajištěností údržby při úspěšném prokázání výkonnosti produktu během provozu.

    Spolehlivost produktu lze předvídat na základě historie spolehlivosti obdobných produktů, předpovědi bezporuchovosti nové konfigurace produktu, výsledků zkoušek prototypu a ověřování udržovatelnosti, které slouží jako indikátory dosažitelné výsledné spolehlivosti produktu. Tato metoda se obecně používá v časné etapě vývoje produktu.

    Spolehlivost se obecně měří jako pohotovost. K tomu se má řádně změřit a prokázat bezporuchovost, udržovatelnost a s ní související zajištěnost údržby, aby se stanovilo, zda je spolehlivost produktu přijatelná. Klíčovým prvkem měření má být proces podávání zpráv o problémech, zjišťování základních příčin problémů a okamžité řešení těchto problémů. Tento proces povede ke zlepšenému produktu ku prospěchu jak dodavatele, tak zákazníka.

    Měření výsledků je validací rozsahu úspěšnosti v obchodním podnikání. K vyjádření úspěšnosti při plnění cílů se často používají indikátory či míry činnosti. Při aplikaci programu spolehlivosti se mezi obecné míry používané pro srovnání s cíly projektu zahrnuje mimo jiné:

    1. Během etapy koncepce a stanovení požadavků:

      • Koncepce je proveditelná a lze ověřit, že splní cíle bezporuchovosti a udržovatelnosti.

      • Je možné stanovit ukazatele bezporuchovosti a udržovatelnosti a specifikovat jejich číselné hodnoty.

    2. Během etapy návrhu a vývoje:

      • Výkonnostní funkce produktu lze ověřit pomocí předpovědí bezporuchovosti a pohotovosti.

      • Prototyp pracuje a je možné jej zkoušet, aby se stanovila jeho funkčnost.

      • Je možné provádět zkoušky a analýzu (např. simulaci) k validaci návrhu, identifikaci slabin a ke zlepšení návrhu (růst bezporuchovosti).

    3. Během etapy výroby:

      • Data o výtěžnosti výroby naznačují proces vyzrávání ohledně shody bezporuchovosti produktu se specifikací.

      • Zavedení produktu umožňuje iniciovat studie růstu bezporuchovosti.

      • Časné poruchy je možné zjistit ještě před dodáním produktu.

    4. Během etapy instalace:

      • Integrace systému usnadňuje provádění zkoušek pohotovosti a přejímacích zkoušek.

      • Systém sběru dat je efektivní pro identifikaci a řízení časných poruch.

    5. Během etapy provozu a údržby:

      • Výpadky systému jsou v souladu s cíly pohotovosti.

      • U objektů vrácených (reklamovaných) z provozu lze doložit, že u nich "nebyl zjištěn poruchový stav“.

    6. Během etapy vypořádání:

      • Charakteristiky opotřebení naznačují období konce života.

  3. Řízení neshodného produktu

    Organizace má stanovit proces pro řízení neshodných produktů. Neshodné produkty, jako jsou produkty s nadměrným počtem časných poruch, s vadami návrhu nebo s abnormálním opotřebením, mají být

Nahrávám...
Nahrávám...