14.5.1
Obecné pokyny na specifikaci požadavků na spolehlivost
Prof. Ing. Václav Legát, DrSc.
NahoruNáklady životního cyklu
Všechny systémy vykazují nějakou úroveň spolehlivosti, ale
často mohou mít poruchu nebo mohou vyžadovat údržbu. Jestliže však má systém
poruchu příliš často, je možné, že nebude fungovat, když je jeho funkce požadována, nebo může být jeho údržba příliš nákladná. Na
druhou stranu navrhování a výroba systémů s vysokou úrovní
bezporuchovosti mohou být drahé a nemusí být možné vyrobit tyto
systémy za ekonomicky výhodnou cenu. Proto je třeba najít rovnováhu mezi
systémy s nízkou bezporuchovostí, u kterých je údržba velmi nákladná, a systémy
s vysokým stupněm bezporuchovosti, jejichž návrh a konstrukce mohou být drahé.
Tato situace je znázorněna na schématu, na kterém jsou ukázány náklady na návrh a provoz systémů s různou bezporuchovostí.
Vztah mezi náklady a bezporuchovostí
NahoruOptimální bezporuchovost
Optimální bezporuchovost systému může být ovlivněna jinými
aspekty, například bezpečnostními požadavky nebo funkcí systému, a nemusí to
být nutně bezporuchovost odpovídající minimu nákladů životního cyklu. Investice do návrhu a konstrukce z hlediska spolehlivosti se může vrátit
v podobě nižších kombinovaných nákladů na vývoj, výrobu a provoz systému.
Spolehlivost zahrnuje řadu charakteristik, které jsou různě specifikovány. V
rámci této kapitoly a v souvislosti se spolehlivostí uvažujme následující čtyři
charakteristiky:
-
Bezporuchovost: pravděpodobnost bezporuchového provozu R(t), střední doba do poruchy (MTTF - Mean Time To Failure),
střední doba provozu mezi poruchami (MTBF - Mean operating Time Between
Failures).
-
Udržovatelnost: střední doba nepoužitelného stavu
(MDT - Mean Down Time) a střední doba do obnovy (MTTR - Mean Time
To Restoration/Recovery).
-
Zajištěnost údržby (personál, technické informace, nářadí
a přístroje, náhradní díly a materiál, dílenská…