5.9.3
Postavení logistiky v organizační struktuře podniku
Prof. Ing. František Němec, Ph.D.
NahoruJak uplatnit logistické myšlení
Velmi často stojí vedení podniku, když se zamýšlí nad možností
certifikace dle norem ISO 9000, před otázkou, jak uplatnit logistické myšlení,
filozofii a výkonné aktivity v organizační struktuře podniku - kostře, v rámci
které probíhá proces řízení?
NahoruDvě možnosti
Ukazuje se, že máme zpravidla dvě možnosti:
-
jednak je zde možnost přizpůsobit existující organizační
strukturu podniku požadavkům logistiky určitými úpravami - změnami,
-
nebo přistoupit k radikální změně - reengineeringu a
vybudovat novou organizační strukturu (samozřejmě i pravidla procesu řízení) s
uplatněním logistické koncepce.
NahoruPřístupy
V praxi pak existuje celá řada různých přístupů, např.:
-
Podniky zřizují logistické úseky, zahrnující celý provoz. Druhým
úsekem potom bývá úsek marketingový, který zajišťuje nákup a obchodní politiku.
Z těchto moderních organizací mizí úsek ekonomický, který je zajišťován
systémem výpočetní techniky, se kterým spolupracují všichni spolupracovníci
centrály. Vedení podniku má odborníka na řízení a analýzy, který zajišťuje
fungování řídícího systému. Do logistiky bývá v tomto případě zahrnován i
personální úsek.
-
Podniky chápou činnosti logistiky jako řízení skladů, dopravy,
obalových procesů (jedná se o podniky obchodní), u průmyslových podniků i
řízení odbytu a zásobování.
-
Podniky, kde je logistice vymezena úloha pohybující se v rozmezí
mezi výše uvedenými dvěma extrémy.
NahoruKlasické řízení
NahoruLogistické řízení
Logistická organizace vyžaduje začlenění logistiky do podnikové
organizační struktury. Neexistuje žádný recept na optimální uspořádání
logistických aktivit a v podnikové praxi se vyskytuje celá řada variant, často
ovlivněných specifikou daného podniku a jeho tradicí. V klasicky
řízených podnicích se uplatňovaly kauzální pravomoční vazby a hlavním
kritériem bylo množství a řízení bylo zaměřeno na dosahování efektů založených
na rozsahu výroby. V logisticky řízených podnicích dominuje koordinace,
synchronizace, samoregulace a integrace prostřednictvím počítačů. Hlavním
kritériem je spolupůsobení aktivních prvků a řízení sleduje efekty dosahované
propojováním procesů. Rovněž někdejší dílčí optimalizační snahy, vymezené
striktně dodržovanými hranicemi jednotlivých podnikových útvarů, jsou
nahrazovány celkovou optimalizací. Platí: čím větší je rozsah logistických
procesů a čím horší by byly pro podnik důsledky jejich špatného fungování, tím
spíše podnik inklinuje k vytvoření samostatného logistického útvaru. Některé
příklady logistické organizace ilustrují následující organizační schémata:
Funkční uspořádání nebo divizní uspořádání
NahoruČtyři dílčí problémy
V případě integrace jednotlivých logistických funkcí do organizace
vnitřního uspořádání podniku se musíme zaměřit na čtyři dílčí problémy:
-
jaké logistické dílčí funkce má zahrnovat koncepce
logistiky,
-
jaké organizační formy se mají zvolit pro logistiku,
-
kde a jak se má uskutečnit začlenění logistické koncepce od
organizační struktury,
-
jaký má být stupeň centralizace a decentralizace logistiky.
NahoruLogistické náklady
NahoruDodací služby
K hlavním kritériím, které lze považovat za rozhodující pro volbu
odpovídající formy organizace logistiky, je možno počítat logistické
náklady, dodací služby, výrobkovou strukturu, výrobní strukturu, fyzickou
strukturu (hmotných toků) a geografický rozsah logistického systému. Logistické náklady se chápou jako hodnota výkonů vynaložených na splnění
logistických úkolů v podniku, představují indikátor významnosti logistiky v
podniku. K relevantním ukazatelům měření logistických nákladů je možno přiřadit
zejména absolutní částku celkových logistických nákladů na rok, podíl
logistických nákladů na celkových nákladech, podíl logistických nákladů na
celkovém ročním obratu, jakož i výši logistických nákladů, které jsou
ovlivnitelné rozhodovacími postupy. U dodacích služeb vyjadřuje jejich
velikost rozsah požadavků na kvalitu logistických výkonů a jejich strukturu,
požadovanou trhem. Pro měření dodacích lhůt se používá hodnocení proměnných
jako např.: dodací lhůty, dodací pohotovost a dodací spolehlivost.
NahoruVýrobková struktura
Požadavky na podnikovou logistiku jsou značně ovlivňovány výrobkovou strukturou, kterou je určen počet a druhy sortimentu
produkovaných hotových výrobků. S rostoucí heterogenností výrobního programu
roste také náročnost na řadu jednotlivých logistických funkcí, přičemž rozsah
tohoto zvýšení závisí na druzích hotových výrobků. Rozhodující dimenze
výrobkové struktury určují z logistického hlediska také počet pracovních
postupů a s tím spojenou intenzitu směny mezi nákladovými středisky, poměr
hodnota/hmotnost a vlastnost výrobků. Na komplexnosti výrobkové struktury je
závislá zejména náročnost výrobního plánování a řízení.
NahoruVýrobní struktura
NahoruStruktura dodavatelů
NahoruStruktura zákazníků
U kritéria výrobní struktury je třeba přihlížet zejména k
tomu, o jaké typy organizace se jedná a zda jde o výrobu sortimentu
orientovaného na zakázky nebo na trh. Zatímco je nutno při dílenské výrobě
učinit značné množství rozhodnutí, která se vztahují např. na plánování
vytížení strojů a zařízení, velikosti výrobních sérií a přepravní operace mezi
stroji a agregáty, vyskytují se tyto problémy v případě proudové výroby v
podstatně menším měřítku. Konečně se nároky na logistiku zvyšují také s
přibývajícím počtem výrobních pracovišť, pokud mezi nimi existují výrobní
vztahy. To platí zejména tehdy, jsou-li požadovány logistické aktivity,
přesahující daný proces. Rozhodujícím kritériem pro posouzení komplexnosti
logistického systému je jeho struktura dodavatelů, která se zvyšuje
počtem a prostorovým rozdělením dodavatelů. Analogicky to platí o struktuře
zákazníků (odběratelů).
NahoruFunkční rozsah koncepce logistiky
Funkční rozsah koncepce logistiky závisí na tom, kolik
jednotlivých logistických funkcí je soustředěno pod jednotným vedením do
určitého úseku. Pouze v jednom případě jsou všechny logistické úkoly sdruženy
do jednoho útvaru, zatímco u ostatních přístupů zůstávají, pokud jsou jim
explicitně přiděleny, v tradičních útvarech. Nakonec závisí rozhodnutí o
funkčním rozsahu zejména na těchto kritériích: logistických nákladech, dodacích
službách, výrobní, zásobovací a distribuční struktuře.
Pokud se logistické funkce koncentrují ve štábním útvaru, je
možné vypracovat systémová řešení překračující hranice útvaru, která je pak
možné předávat nadřízeným liniovým místům. Možnosti štábu logistiky prosazovat
svá řešení jsou pak největší tehdy, je-li přímo podřízen podnikovému
vedení.
NahoruŠtábně-liniová organizace
Štábně-liniová organizace je určitou kombinací liniové se
štábní organizací. V jejím rámci přebírá liniový útvar logistiky úkoly řízení a
kontroly, zatímco štáb přiřazený tomuto útvaru přebírá plánovací aktivity.
Výhodou je to, že všechny plánovací, řídící a kontrolní úkoly jsou
koncentrovány do jednoho úseku, čímž se zajišťuje přímá výměna informací mezi
štábem a liniovými orgány. Zavedením jediné odpovědnosti za liniové a štábní
úkoly, soustředěné v rukou jedné osoby, lze očekávat, že nová logistická řešení
se budou uplatňovat efektivně a budou se skutečně realizovat. Aby se však
předcházelo ztrátám vyvolaným třenicemi, je třeba udržovat dobré vztahy mezi
štábem a liniovými orgány.
NahoruCentrální útvary
Dalším vývojem štábní organizace vznikají centrální útvary. Centrální útvary slouží obvykle k vykonávání úkolů, překračujících hranice
vnitropodnikové činnosti, jako je harmonizace celkových podnikových zájmů,
poradenství, odlehčení podnikového vedení, poskytování služeb. Aby mohly
svěřené úkoly vykonávat pro podnik samostatně, jsou centrální útvary zpravidla
vybaveny funkčními vedlejšími nařizovacími pravomocemi nebo tranzitními
kompetencemi. Příkladem centrálních útvarů jsou: výzkum a vývoj, personální
agenda, finančnictví a právo. Sdružování logistických úkolů do jednoho
centrálního útvaru má tyto hlavní výhody:
-
je možné odstranit duplicitní pracovní činnosti,
-
dosažení lepšího vytížení logistických technických zařízení ve
všech provozech,
-
efektivní nasazení existujících personálních kapacit a uplatnění
adaptivních opatření při výskytu úzko profilových situací,
-
možnost jednodušeji realizovat základní logistické úkoly, jako
např. zavádění vhodných přepravních obalů, nakládacích…