dnes je 19.4.2024

Input:

Prevence rizik

28.7.2008, , Zdroj: Verlag Dashöfer

8.4.4
Prevence rizik

Ing. Vojtěch Mráz

Prevence rizik je definována v zák. č. 262/2006 Sb. § 102 odst. 2. Rozumějí se jí všechna opatření vyplývající z předpisů k zajištění bezpečnosti práce a z opatření zaměstnavatele, která mají za cíl předcházet rizikům, odstraňovat je nebo minimalizovat působení neodstranitelných rizik.

Povinnost vyhledávat a hodnotit rizika musí být vztažena ke všem činnostem zaměstnavatele a tedy i k technologiím provádění povrchových úprav materiálů včetně oprav a údržby příslušných zařízení.

Již při výstavbě zařízení (případně rekonstrukci) musí být respektovány požadavky platných bezpečnostních předpisů, včetně technických norem. V případě, že zařízení bude v rozporu s nezávaznými technickými normami, musí být prokázáno, že navržená bezpečnostní opatření jsou na stejné nebo vyšší úrovni, jako požadavky norem.

Stavební řešení lakoven a souvisejících prostorů

Lakovna může ve výrobním objektu tvořit jeden společný požární úsek s navazujícím či souvisejícím provozem (technologií), včetně strojovny vzduchotechniky. V nevýrobních objektech je vždy samostatným požárním úsekem.

Topná tělesa v lakovnách musejí být umístěna nebo upravena tak, aby se na ně nedaly stavět nádoby s nátěrovými hmotami nebo nalakované předměty k sušení.

Dveře do prostor sousedících s lakovnou musí být otevíratelné ve směru úniku.

Podlahy v lakovnách a skladech musí být nepropustné a musí odolávat používaným chemikáliím, musí být provedeny z nehořlavých hmot. Podlahy lakoven musí mít svodový odpor menší nebo rovný 106 Ω.

V lakovnách pro automatické nanášení nátěrových hmot, zařazených do 7. skupiny výrob a provozů, určených přímo pro povrchovou úpravu výrobků, musí být instalována elektrická požární signalizace, popř. jiné funkčně ekvivalentní zařízení odpovídající dané technologii výroby (např. detektory hořlavých par, protivýbuchové požární systémy v zařízení pro nanášení nátěrových hmot apod.).

U technologicky souvisejících prostorů (např. úpravna nátěrových hmot, sušicí a vytěkávací prostory apod.), v navazujících či souvisících výrobních provozech, popř. v celém požárním úseku, v němž se nanášení nátěrových hmot provádí, se instalace zařízení elektrické požární signalizace (popř. jiného funkčně ekvivalentního zařízení) doporučuje.

V lakovnách se kromě máčecích van a úpraven havarijní, záchytné a sběrné jímky nevyžadují. Případné záchytné jímky nemusí být propojeny s havarijními jímkami.

Máčecí vany musí být zajištěny proti pádu osob buď polohou, nebo zábradlím.

Provozní větrání se dimenzuje na prostor pro nanášení nátěrových hmot zvětšený o 1,5 m okolního prostoru všemi směry. Při nanášení nátěrových hmot ve volném prostoru se větrání dimenzuje se zvětšením o 1,5 m od nanášeného předmětu.Větrání prostorů pro nanášení nátěrových hmot musí být navrženo tak, aby i při minimálním dovoleném odvětrání byla koncentrace plynů v tomto prostoru pod 25 % spodní meze výbušnosti použitých ředidel, nejvýše však 20 g/m3.

Musí být zajištěno, aby nebylo možné zahájit nanášení nátěrových hmot a spuštění celé aplikační technologie, pokud není v provozu účinné větrání. Při poruše odsávání musí být nanášení nátěrových hmot ihned přerušeno.

Odsávací potrubí musí být opatřeno filtry z nehořlavého materiálu nebo jiným zařízením na zachycování částic nátěrových hmot před vstupem do potrubí.

Úpravna nátěrových hmot, ve které se připravuje najednou nejvýše 100 litrů nátěrových hmot, nemusí tvořit samostatný požární úsek.

Úpravna, kde se připravuje najednou více než 100 litrů nátěrových hmot, musí být od příručního skladu či výrobního prostoru stavebně oddělena konstrukcí s odolností E 15 DP2, přičemž dveře mohou být z konstrukcí druhu DP3. Větráním musí být zajištěna koncentrace plynů pod 25 % spodní meze výbušnosti použitých ředidel.

Přirozené větrání uzavřených skladů pro nátěrové hmoty I. a II. třídy nebezpečnosti, v přepravních obalech a kontejnerech, může být provedeno větracími otvory pro přívod čerstvého vzduchu o velikosti nejméně 0,04 m2, umístěnými nejvýše 0,15 m nad úrovní podlahy a odvod co nejblíže pod stropem a pokud možno na protější straně skladu. Větrací otvory přirozeného i nuceného větrání musí být vyústěny do venkovního prostoru. Větrací otvory musí být opatřeny mřížkou. Smějí být uzavřené jen v zimním období.

U výrobních zařízení pro nanášení nátěrových hmot, které slouží zároveň jako sušičky, řeší provedení větrání pro sušící provoz ČSN EN 1539.

Vzduch s odpařeným ředidlem a zbytky nátěrových hmot musí být bezpečným způsobem odveden z kabiny do technologie pro zneškodnění zbytků nátěrových hmot (filtračního zařízení, spalovacího zařízení, ...). Technologie zneškodnění zbytků nátěrových hmot nesmí způsobit výbuch nebo požár.

Automatická zařízení pro nanášení nátěrových hmot a úpravny nátěrových hmot, ve kterých se nanášejí nátěrové hmoty I. či II. třídy nebezpečnosti nebo předehřívané nátěrové hmoty, musejí být vybaveny zařízením pro sledování koncentrace hořlavých par, s blokováním nanášení při překročení 25 % dolní meze výbušnosti. V opačné případě musí být navrhnuty výfukové plochy pro případný výbuch.

Ostatní výrobní zařízení se výfukovými plochami nemusí vybavovat.

Automatická zařízení pro nanášení nátěrových hmot I. či II. třídy nebezpečnosti musejí být vybavena samočinným hasicím nebo zaplavovacím zařízením, které lze spustit i ručně.

Výrobní zařízení s elektrostatickým systémem nanášení nátěrových hmot musejí být vybavena hasicím zařízením podle požadavků požárních předpisů. Možnost řešení je uvedena v příloze ČSN EN 50053-1 nebo ČSN EN 50176. V blízkosti ostatních výrobních zařízení pro nanášení nátěrových hmot musejí být umístěny přenosné hasicí přístroje odpovídajícího typu.

Zařízení pro nanášení nátěrových hmot elektrostaticky nebo elektroforeticky musí být od okolí prostorově odděleno. Vně prostoru musí být umístěno červené světlo, které se rozsvítí samočinně při uvedení zařízení do provozu. Při vstupu do kabiny (prostoru) se musí samočinně vypnout zdroj elektrického proudu a vybít elektrostatický náboj

Zařízení pro elektroforetické nanášení musí být vybaveno zařízením zamezujícím dotyku s výrobky a závěsy vodivě spojenými se zdrojem el. proudu a musí být opatřeno bezpečnostním označením.

Na spuštění odsávacího zařízení musí být vázáno spuštění generátoru vysokého napětí a dávkovacího čerpadla dopravujícího nátěrové hmoty do rozprašovačů.

Pracovní kanály musejí mít minimální šířku 0,8 m a hloubku 1,4 m (aby bylo zabráněno vnucené poloze při ručním stříkání výrobků zespodu).

Stříkací pistole při nanášení hořlavých nátěrových hmot musejí být elektrostaticky vodivě spojeny s technologickým zařízením se svodovým odporem maximálně 106 Ω.

V sousedních místnostech, v blízkosti vstupů do lakovny nesmějí být zdroje jiskření ani otevřeného ohně.

Pokud se stroje a zařízení nedají obsluhovat z podlahy, zřizují se bezpečné výstupy, lávky, manipulační plošiny, které musejí být alespoň 0,9 m široké.

Průchozí šířka montážních nebo obslužných uliček mezi výrobními zařízeními a konstrukcí budovy musejí odpovídat požadavkům výrobce zařízení, nejmenší šířka musí být 0,6 m (nesmí být zmenšována žádným vystupujícím zařízením nebo armaturami).

Sušicí prostory musejí být opatřeny samostatným odvětrávacím potrubím. Odsávání výparů musí jít mimo dýchací zónu obsluhy. Zapnutí topných systémů musí být vázáno na spuštění odsávacích zařízení s časovou prodlevou, při poruše odsávání musejí být topné systémy samočinně vypnuty.

Stavební řešení moříren, zinkoven, galvanoven, metalizace

Mořicí vana musí být chráněna proti pádu do vany (vyvýšená min. 1,1 m nad podlahu, nebo stejně vysoké ochranné zábradlí).

Zinkovací nebo oplachová vana musí být chráněna proti pádu do vany (vyvýšená min. 0,83 m nebo do

Nahrávám...
Nahrávám...