dnes je 10.11.2024

Input:

Rozhodnutí evropského parlamentu a rady č. 768/2008/ES

22.1.2009, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.2.7.2
Rozhodnutí evropského parlamentu a rady č. 768/2008/ES

Doc. Ing. Alois Fiala, CSc.

Všeobecné zásady

Celý dokument má 47 stran. Stanovuje následující všeobecné zásady pro uvádění výrobků na trh EU:

  • výrobky uváděné na trh Společenství musí být v souladu se všemi příslušnými právními předpisy,

  • při uvádění výrobků na trh Společenství jsou hospodářské subjekty podle role, kterou hrají v dodavatelském řetězci, odpovědné za soulad výrobku s příslušnými právními předpisy,

  • hospodářské subjekty jsou odpovědny za to, že informace, které o svých výrobcích poskytují, jsou správné, úplné a v souladu se všemi příslušnými pravidly Společenství.

Úvodní část

Úvodní část představuje vlastně důvodovou zprávu rozhodnutí. Má celkem 50 článků. Upozorňujeme na nejdůležitější z nich. Jsou to následující:

Článek 2

  • Článek 2 konstatuje, že uvedené rozhodnutí stanoví společné zásady a referenční ustanovení, jež se mají použít v právních předpisech pro celá odvětví s cílem poskytnout souvislý základ pro revizi nebo přepracování uvedených právních předpisů. Zmíněné rozhodnutí vytváří obecný horizontální rámec pro budoucí právní předpisy harmonizující podmínky týkající se uvádění výrobků na trh a je referenčním textem pro stávající právní předpisy.

Článek 3

  • Článek 3 upozorňuje, že uvedeným rozhodnutím jsou stanoveny definice, obecné povinnosti hospodářských subjektů, požadavky na subjekty posuzující shodu, různé postupy posuzování shody a pravidla pro označení CE.

Článek 6

  • V článku 6 se vymezují situace, při nichž se může zákonodárce při přípravě právního předpisu odchýlit od společných zásad a referenčních ustanovení daných tímto rozhodnutím a stanovuje se povinnost každou takovou odchylku řádně odůvodnit.

Článek 8, 11

  • Články 8 a 11 se zabývají tzv. základními požadavky. Konstatuje se, že právní předpisy týkající se konkrétních výrobků by neměly zacházet, pokud je to možné, do technických podrobností, ale měly by se omezit pouze na stanovení základních požadavků. Ty by měly být formulovány dostatečně přesně, aby zakládaly právně závazné povinnosti. Měly by být formulovány tak, aby umožnily posouzení shody s nimi, a to i v případech, kdy neexistují harmonizované normy nebo kdy se výrobce rozhodne, že je nepoužije.

Článek 13

  • Článek 13 se týká modulů (= postupů) posuzování shody. Jednotlivé moduly byly původně stanoveny v rozhodnutí Rady č. 93/465/EHS o modulech pro různé fáze postupů posuzování shody a o pravidlech pro připojování a používání označení CE z roku 1993. To je zrušeno a nahrazeno tímto rozhodnutím.

Článek 16

  • Článek 16 upozorňuje, že v minulosti byla v právních předpisech týkajících se volného pohybu zboží používána řada pojmů, aniž by tyto pojmy byly definovány. V případech, kdy byly definice uvedeny, se v různé míře lišilo jejich znění a někdy i význam, což značně ztěžovalo jejich výklad a správné provádění. Proto toto rozhodnutí stanoví (v příloze) definice nejdůležitějších základních pojmů.

Článek 19, 20

  • Články 19 a 20 upozorňují na to, že tímto rozhodnutím je (nově) stanoveno jasné a vyrovnané rozdělení povinností odpovídající roli jednotlivých subjektů, kterou mají v procesu dodávání a distribuce výrobků. Protože některé úkoly může provádět pouze výrobce, je nezbytné jednoznačně a jasně rozlišit mezi výrobcem a subjekty, které následují v distribučním řetězci. Rovněž je třeba jasně rozlišit dovozce a distributora. Poznámka: Dovozce uvádí na jednotný vnitřní trh EU výrobky ze třetích zemí, kdežto distributor výrobky z členských zemí Unie.

Článek 21

  • Článek 21 uvádí, že posuzování shody by mělo zůstat pouze povinností výrobce, neboť ten jediný zná podrobně projekční i výrobní proces.

Článek 22

  • Článek 22 požaduje, aby i výrobky z třetích zemí uváděné na trh Společenství splňovaly všechny příslušné požadavky. Dovozci proto musí zajistit, aby výrobky, které uvádějí na trh, byly v souladu s příslušnými požadavky a aby na trh neuváděli výrobky, které s těmito požadavky v souladu nejsou či představují určité riziko. Dovozci musí rovněž zajistit, aby byly provedeny postupy posuzování shody a aby označení výrobků a dokumentace vypracovaná výrobci byly k dispozici ke kontrole ze strany orgánů dozoru.

Článek 24

  • Článek 24 pojednává o výrobcích, které nejsou v souladu s harmonizačními předpisy Společenství. Za škodu, způsobenou takovými výrobky, jsou ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 85/374/EHS (odpovědnost za vadné výrobky) odpovědní výrobci a dovozci, kteří je uvedli na trh Společenství.

Článek 29 až 33

  • Články 29 až 33 se týkají označení CE. Dosavadní praxe zůstává beze změny.

Článek 34

Nahrávám...
Nahrávám...