Teorie zásob

5.5.13

Teorie zásob

Prof. Ing. František Němec, Ph.D.

Je naprosto evidentní, že při jakékoli výrobě se neobejdeme bez zásob. Zásoby jsou vysoce nákladnou investicí. Kvalitnějším řízením zásob v podniku lze docílit zlepšení cash-flow podniku i návratnosti investic. Ve většině podniků (maloobchodních, velkoobchodních i výrobních) dochází k pravidelnému zbavování se zásob. V podniku se např. jednou za rok vyhlásí totálního snížení zásob. Pokud však neuplatňujeme vhodné metody řízení zásob a neznáme vzájemné nákladové závislosti různých aspektů řízení zásob, často přitom dochází k velkému poklesu úrovně kvality zákaznického servisu.

 NahoruZákladní koncepce zásob

Podívejme se na důvody pro udržování zásob a identifikujme různé typy zásob. Pro udržování zásob existuje zpravidla pět důvodů.

Při tvorbě určité strategie zásob je nutno správně chápat úlohu zásob ve výrobě a v marketingu. Zásoby máme v podniku obvykle z pěti důvodů:

• umožňují podniku dosáhnout úspor, založených na rozsahu výroby,

• vyrovnávají poptávku a nabídku,

• umožňují specializaci výroby,

• poskytují ochranu před nepředvídatelným výkyvy v poptávce a v době cyklu objednávky,

• poskytují nárazník mezi kritickými místy v rámci distribučního kanálu.

Výhody velkých množství - efekty založené na rozsahu výroby

Pokud chceme realizovat úspory plynoucí z nákupu, dopravy či výroby ve velkém rozsahu, musíme současně udržovat jistou úroveň zásob. Při objednávání velkých množství surovin nebo zásob hotových výrobků může výrobce využít nabízených slev jednotkových cen, které jsou spojeny s nákupem ve velkém. Při nákupu ve velkém lze rovněž docílit nižších nákladů na přepravu jednotky zboží. To snižuje i celkové náklady na jednotku, protože je zapotřebí relativně méně administrativy. Je evidentní, že objednávka 1 jednotky výrobku obvykle vyžaduje stejný administrativní úkon jako objednávka 100 jednotek, ale expedice zboží při naplněném kamionu nebo železničním voze znamená nižší přepravní tarify než v případě nevyužité plochy (tzv. LTL, Less-Than-Truckload, resp. LCL, Less-Than-Carload, dodávky).

Zásoby hotových výrobků umožňují dosahovat úspor z velkovýroby. Pokud podnik realizuje velké výrobní série s minimem změn výrobních linek, zvyšuje se využití výrobních kapacit a náklady na výrobu jednotky se snižují. Výroba v malém naopak vede ke krátkým výrobním sériím a vysokým nákladům na přestavování linek.

Výroba ve velkých sériích však na druhé straně může vést k tomu, že některé položky, které se nepodaří ihned prodat, je nutno držet na skladě velmi dlouhou dobu. Při výrobě ve velkých sériích také podnik nemusí být schopen rychle reagovat v případě vyčerpání zásob, protože jednotlivé položky se vyrábějí méně často. Náklady na udržování těchto zásob tedy musí být kompenzovány úsporami realizovanými ve výrobě.

Časté změny výroby snižují množství zásob, které je nutno držet na skladě, a zkracují délku cyklu objednávky, ale vyžadují zase určitý čas navíc, který by jinak mohl být využit pro výrobu. Navíc na začátku výrobní série obvykle linka pracuje méně efektivně vzhledem k dolaďování celého procesu a seřizování strojů.

 NahoruNákladové vazby

Pokud výrobní závod jede na plnou kapacitu, pak časté změny linek, které způsobují přerušení výroby, mohou vést k tomu, že je přínos z hlediska zisku nulový, protože není dostatek výrobků na pokrytí poptávky. V této situaci je nutno náklady, související se ztrátou prodejní příležitosti, plus náklady na změnu/přestavení linky porovnávat se zvýšenými náklady na udržování zásob, které by vyplynuly z delších výrobních sérií. Lze to řešit např. tím, že se maximálně sníží doba potřebná pro přestavení linek. Toto opatření umožňuje výrobu v malých sériích a přitom se eliminuje nepříznivý dopad vyšších nákladů na přestavení výrobní linky.

 NahoruVyrovnávání nabídky a poptávky - sezónní zásoby

Jedním z důvodů pro udržování zásob jsou sezónní výkyvy nabídky nebo poptávky. Výrobce čokolády může zaznamenávat zvýšený objem prodeje v období Velikonoc, Vánoc apod. Přizpůsobení výrobní kapacity pro zvládnutí takovýchto výkyvů by znamenalo značné náklady. Pokud by měl podnik navíc vyrábět tehdy, kdy nastane poptávka, způsobilo by to značné nevyužití kapacit a vysokou fluktuaci pracovních sil. Rozhodnutí udržovat relativně stabilní objem pracovních sil a v zásadě neměnnou úroveň výroby v průběhu celého roku sice vede během určitých období v průběhu roku ke vzniku výrazných objemů zásob, ale celkové náklady pro podnik jsou takto nižší. Sezónní zásoby se skladují ve speciálním mrazícím skladě, který sousedí s výrobním závodem.

Opačný případ nastává, když je poptávka po určitém produktu v průběhu roku relativně stabilní, ale suroviny jsou dostupné pouze v určitých obdobích roku (např. výroba konzervovaného ovoce a zeleniny). Je proto nezbytné vyrábět hotové výrobky v objemech, které výrazně převyšují běžnou poptávku, a v dalším období je udržovat na skladě.

 NahoruSpecializace výroby

Pomocí zásob se mohou jednotlivé výrobní závody podniku specializovat pouze na výrobu určitých výrobků. Hotové výrobky (z jednotlivých závodů) pak lze expedovat do sběrných skladů, kde jsou kombinovány podle zákaznických objednávek. Úspory, ke kterým dochází díky delším výrobním sériím a díky nižším dopravním nákladům, vyrovnávají a převyšují náklady této dodatečné manipulace. Specializace výrobních kapacit podniku je známá také pod pojmem specializované továrny (Focused Factories).

 NahoruOchrana před nepředvídanými událostmi

Zásoby se udržují dále jako ochrana před nejistotou, tj. aby se předešlo vyčerpání zásob v případě variability poptávky nebo variability v cyklu doplňování zboží. Nadměrné zásoby surovin (vzhledem k objemu zásob nutných pro zabezpečení výroby) mohou být výsledkem spekulativních nákupů, kdy management očekává buď nárůst cen nebo nedostatek těchto surovin, např. kvůli stávkám apod. Jiným důvodem držení zásob surovin může být snaha udržet si zdroj těchto dodávek. Bez ohledu na důvod držení zásob by se však náklady na udržování zásob měly porovnávat s realizovanými úsporami, tj. náklady, na kterých se díky držení zásob ušetřilo.

 NahoruZásoby ve výrobě

Zásoby ve výrobě se často udržují mezi jednotlivými výrobními operacemi z důvodu, aby se předešlo výpadkům výroby, pokud by došlo k poruše výrobního zařízení nebo aby se zachovala plynulost výroby, protože ne všechny výrobní operace probíhají stejným tempem. Vytváření zásob v rámci výroby umožňuje dosahovat maximální úspornosti v tom, že nedochází k přerušování výroby. Musíme se však ve zvýšené míře zaměřit na vyváženost a plynulost výrobních procesů tak, aby se minimalizovala nebo zcela vyloučila potřeba zásob ve výrobě.

 NahoruPlánování zásob

Plánování zásob je pro úspěšnost výrobních operací kritické, protože nedostatek vstupů může vést k výpadku výroby nebo ke změnám rozvrhu výroby. Tyto skutečnosti mohou zvyšovat náklady anebo způsobit nedostatek hotové produkce. Je zde rozpor, protože nedostatek surovin může narušit normální chod výrobních operací a nadměrné zásoby zase zvyšují náklady na udržování zásob a snižují rentabilitu podniku. Proto je zapotřebí úzce spolupracovat s dodavateli a dopravci na tom, aby zlepšili spolehlivost dodávek, což umožní snížit objem surovin, které se musí udržovat na skladě z důvodů pokrytí nepravidelností dodávek. Investice do zásob mohou být ovlivněny i interními ukazateli hodnocení výkonu.

 NahoruRovnovážný stav zásob

Zásob hotové produkce lze využít i jako prostředku ke zlepšení úrovně zákaznického servisu, protože tím snížíme pravděpodobnost vyčerpání zásob v důsledku nepředvídané poptávky nebo variability v celkové době doplnění zásob. Pokud je stav zásob rovnovážný, pak zvýšení investic do zásob nám umožní zabezpečovat vyšší dostupnost naší produkce a současně tím snížíme riziko vyčerpání zásob. Rovnovážný stav zásob je takový, kdy zásoby dosahují u jednotlivých položek takového objemu, který odpovídá předpokládané poptávce.

Zásoby jako nárazník mezi jednotlivými články distribučního řetězce

Zásoby se v rámci dodávkového řetězce udržují jako nárazník mezi jednotlivými kritickými místy distribučního řetězce. Zejména se jedná o vazby:

• dodavatel - útvar nákupu/obstarávání,

• nákup - výroba,

• výroba - marketing,

• marketing - distribuce,

• distribuce - prostředník (velkoobchod, maloobchod),

• prostředník - spotřebitel/uživatel.

 NahoruZásoby v dodavatelském řetězci

Obvykle je od sebe řada článků distribučního kanálu geograficky vzdálena, proto je nezbytné udržovat v průběhu celého řetězce zásoby. Typický pohyb zásob v dodávkovém řetězci obecně pokrývá dodavatele, výrobce, prostředníka, spotřebitele. Suroviny je nutno přemístit od zdroje dodávek do místa výroby, kde se stávají vstupem výrobního procesu. V mnoha případech je nutno udržovat i zásoby ve výrobě v rámci samotného závodu.

Po ukončení výrobního procesu je nutno produkci přemístit do zásob hotových výrobků v rámci daného výrobního závodu. Dalším krokem je strategické rozmístění hotových výrobků do jednotlivých dodávkových míst, což mohou být distribuční centra vlastněná nebo pronajatá podnikem, veřejné sklady, sklady velkoobchodních firem, distribuční centra maloobchodních sítí anebo přímo maloobchodní prodejny. Zásoby jsou dále přemístěny tak, aby byl umožněn jejich nákup zákazníkem. Obdobně pak zákazník zásoby/zboží použije tak, aby umožnil jejich individuální nebo institucionální spotřebu.

Tyto toky produktů jsou výsledkem rozhodnutí konečného spotřebitele nebo uživatele o zakoupení produktu. Celý proces závisí na informačním toku od zákazníka směrem k podniku a dále k dodavatelům podniku. Komunikace je proto integrální součástí logistického systému, protože bez pohybu informací nemůže dojít ani k žádnému pohybu produktů.

 NahoruZpětná logistika

Často je nutné přesunovat produkt distribučním kanálem i směrem zpět, a to z mnoha důvodů. Zákazník například vrací zboží z důvodu poškození, výrobce může chtít určitý výrobek stáhnout z oběhu, protože je vadný apod. Tato oblast nese souhrnný název zpětná logistika (Reverse Logistics). Posledním článkem, jehož význam se pravděpodobně v budoucnu bude zvyšovat, je likvidace odpadů a vedlejších produktů. S tím, jak se bude zvyšovat intenzita zájmu o problematiku odpadů z obalů a o využití zdrojů, budou ekologické a občanské iniciativy prosazovat potřebné zákony. V EU se tyto zákony uplatňují již pro širokou skupinu obalových materiálů.

 NahoruSnížení pojistné zásoby

Variabilita cyklu objednávky vyžaduje pojistné zásoby. Udržování pojistných zásob nás však stojí nemalé peníze, a proto se snažíme variabilitu odstranit nebo alespoň snížit. Pro přesnější předpovídání poptávky, které pak vede k nižším pojistným zásobám, lze využít prognózování. Pro snížení variability v celkové době doplňování zásob je vhodné se zaměřit na ty dopravce, kteří poskytují včasné a spolehlivé dodávky. Tato koncepce je dnes známá pod názvem dodávky s pevnou dodací lhůtou (Time-Definite Delivery). Cílem přitom není dosahovat co nejrychlejších dodávek, ale co nejspolehlivějších, které nám umožní snížit pojistné zásoby a přesněji plánovat.

 NahoruSpekulativní zásoby

Spekulativní zásoby jsou ty zásoby, které jsou na skladě udržovány z jiného důvodu, než pro uspokojování běžné poptávky. Příkladem může být nákup materiálu ve větším objemu, než je z hlediska výroby nutné, kvůli získání množstevních slev, vzhledem k předpokládanému růstu cen nebo nedostatku tohoto zboží nebo kvůli zajištění se proti možnosti stávky. Důvodem mohou být také úspory ve výrobě, v jejichž důsledku se určité produkty vyrábějí i v době, kdy po nich není poptávka.

 NahoruSezónní zásoby

Sezónní zásoby jsou určitou formou spekulativních zásob a zahrnují zásoby akumulované před začátkem nějakého specifického období. Často u zemědělských produktů a sezónního zboží. Také oděvní průmysl podléhá sezónnosti, neboť několikrát do roka přicházejí nové módní kolekce. Důležitou sezónou je i období před začátkem školního roku.

 NahoruŘízení zásob

Zásoby jsou hlavním "spotřebitelem“ provozního kapitálu podniku. Cílem řízení stavu zásob je proto zvyšovat rentabilitu podniku prostřednictvím kvalitnějšího řízení zásob, předvídat dopady podnikových strategií na stav zásob a minimalizovat celkové náklady logistických činností při současném uspokojování požadavků na zákaznický servis. Klíčovým měřítkem efektivního řízení zásob je dopad zásob na rentabilitu podniku. Efektivní řízení zásob může zvyšovat rentabilitu buď snižováním nákladů nebo tím, že přispívá ke zvýšení prodeje.

 NahoruMetody snižování nákladů spojených se zásobami

Mezi opatření, pomocí kterých lze snížit náklady spojené se zásobami, patří snížení počtu nevyřízených objednávek nebo urychlených dodávek, zbavení se zastaralých položek a mrtvých zásob nebo zlepšení přesnosti prognóz poptávky (prodeje). Pomocí kvalitnějšího plánování zásob lze omezit nebo vyloučit přesuny zásob mezi jednotlivými lokálními sklady a transfery malých objemů zboží. Kvalitnější řízení zásob může zvýšit schopnost kontroly a schopnost předvídat, jak se budou stavy zásob měnit v návaznosti na politiku managementu.

 NahoruObrátka zásob

Dalším měřítkem výkonu v oblasti řízení zásob je obrátka zásob. Obrátka zásob se měří následovně:

Pokud se jiné podmínky nemění, znamená vyšší obrátka zásob pozitivní trend, neboť naznačuje, že zásoby "procházejí“ podnikem rychle a nejsou udržovány na skladě po dlouhé období. Obrátka zásob by se neměla používat jako jediný ukazatel efektivity řízení zásob, ale měla by být doplněna dalšími měřítky, které vyjadřují kvalitu a úroveň zákaznického…