dnes je 26.4.2024

Input:

Úvod do operační analýzy

13.10.2008, , Zdroj: Verlag Dashöfer

17.3.1
Úvod do operační analýzy

Doc. Ing. Alois Fiala, CSc.

Operační analýza

Operační analýza je matematická disciplína, která poskytuje nástroje pro podporu rozhodování. Podrobněji můžeme operační analýzu charakterizovat dvěma způsoby:

  • jako metodologicky ucelený přístup k řešení složitých rozhodovacích problémů, založený na matematickém modelování a použití počítačů;

  • jako souhrn metod a prostředků pro získávání kvantitativních podkladů pro rozhodování výkonných orgánů o operacích, které mají řídit.

Kromě pojmu operační analýza se v češtině také objevuje název operační výzkum a příbuzným pojmem je název ekonomicko-matematické metody. V angličtině jsou používány tyto pojmy: Operations Research, Operations Management, Management Science.

Podstatu operační analýzy lze přiblížit použitím termínu analýza operací. Operační analýza se zabývá analýzou operací spojených s řízením, fungováním a navrhováním společensko-ekonomicko-technických systémů. Cílem je stanovit úroveň provádění těchto operací nebo jejich vzájemný vztah tak, aby bylo zajištěno co možná nejlepší fungování celého systému. Pro posouzení toho, jak dobře systém funguje, je třeba stanovit nějaké kritérium či kritéria. V nejjednodušším případě jde o maximalizaci zisku (výnosu) ze systému nebo o minimalizaci nákladů na systém. Při provádění operací je dále třeba respektovat různá omezení (omezené kapacity zdrojů, závislost na provádění jiných operací, vliv vnějších činitelů apod.). Omezující podmínky, které musí systém při dosahování cíle respektovat, jsou v modelech vyjádřeny nejčastěji pomocí nerovností nebo rovnic. V operační analýze tedy jde o nalezení nejlepšího (optimálního) řešení daného problému, tj. řešení, které zajišťuje optimální hodnotu daného kritéria při respektování daných omezení.

Při aplikaci operační analýzy na nějaký problém by měl být uplatňován systémový přístup, což znamená, že problém by neměl být řešen izolovaně, ale měly by být respektovány podstatné vazby na okolí zkoumaného systému či podsystému. Mělo by tedy docházet k propojení operační analýzy a systémové analýzy.

Systémová analýza

Systémová analýza je metodologie zkoumání reálných nebo abstraktních objektů, které se děje prostřednictvím systémů, identifikovaných na těchto objektech. Cílem systémové analýzy je odhalení vlastností struktury a chování analyzovaného systému. Výsledky analýzy mohou být použity k ovlivňování chování systému nebo k provedení takových změn ve struktuře systému, které povedou ke zlepšení jeho funkce. Zde systémová analýza přechází do systémové syntézy, jejímž úkolem je projektování systémů s požadovanými vlastnostmi. Vazba mezi systémovou analýzou a syntézou existuje i v opačném směru, neboť pomocí systémové analýzy lze ověřit, zda vytvořený projekt systému vyhovuje daným požadavkům.

Systém

Existuje mnoho definic systému, jednak verbálních, jednak matematických. Systém můžeme např. definovat jako komplex prvků nacházejících se ve vzájemné interakci. Jiná definice vymezuje systém jako neprázdnou množina prvků a jejich jistých vazeb, která jako celek vykazuje určitou funkci. Vazby mohou spojovat jednak prvky systému mezi sebou (vnitřní vazby), jednak prvky systému s prvky z okolí systému.

Nejjednodušší matematická definice systému definuje systém jako dvojici:

S = (P, R),

kde

Nahrávám...
Nahrávám...