15.4.3
Užitek z měření a škody z neměření
Ing. Aleš Kostelka
NahoruUžitek z měření
Jde nám prioritně o to, jak využijeme výsledky měření a zda následná
rozhodnutí, učiněná na základě měření, převáží úsilí a prostředky na měření
vynaložené. Např. uvážíme, zda bude efektivní uvolnit jednoho pracovníka na půl
roku na důkladnější průzkum trhu. Výsledným užitkem (efektem) by měl být růst
tržního podílu, a tedy růst tržeb. Výnos z nárůstu tržeb by měl být vyšší než
náklady na dotyčný průzkum.
Mezi náklady vynaloženými na měření a získaným nárůstem výkonů,
tržeb aj. je časový posun. V účetních výkazech ho můžeme ošetřit časovým
rozlišením.
Hodnocení užitku (efektivity) měření má tedy následující části:
-
hodnocení nákladů (ne jen v účetním smyslu) na samotné
měření,
-
hodnocení užitku z měření,
-
porovnání obou položek, stanovení výsledného efektu.
Problémem je časová souslednost bodu 1 a 2 v praxi. Nejprve měříme,
potom činíme rozhodnutí a sklízíme případné benefity. Náklady na měření
vynaložíme dříve, než se přesvědčíme o výnosech z měření. Musíme proto nejprve
učinit odhady. V jednoduchých případech to není problém, avšak např. při
zavádění drahých informačních systémů za mnoho milionů Kč je stanovení
budoucího efektu více záležitostí zkušenosti, citu a někdy snad i víry než
exaktního propočtu.
Vždy je nutno se nejprve tázat po smyslu a pak teprve navrhovat, co
měřit. Zároveň je třeba zvažovat náročnost na čas a peníze v porovnání s možným
efektem.
Mnozí vedoucí si rádi nechávají zhotovovat různé rozbory. Než práci
zadají, měli by se sami sebe ptát, jaká rozhodnutí jsou na základě tohoto
rozboru schopni udělat a zda práce se zhotovením rozboru bude dostatečným
přínosem. Pokud pak mají podřízené, kteří jim tuto otázku beze strachu kladou
sami, je to ještě lepší. Cenný je veškerý čas, i čas podřízených.
Obecně řečeno, čas je cennější než peníze. Čas můžeme ušetřit, ale
ani v té nejlepší bance nám ho nepůjčí.
NahoruŠkody z neměření
Při úvahách o efektivitě měření nezapomeňme na častou situaci,
kterou můžeme označit jako škody z neměření. Nelibozvučným výrazem "neměření“
je vyjádřena dvojí situace. Jednak stav, kdy neprovádíme měření ne proto, že
bychom se mu záměrně vyhýbali, ale kdy si potřebu měření ani pořádně
neuvědomujeme. To je častá situace. Neměření zahrnuje také stav, kdy pociťujeme
potřebu měření, ale zatím tak z nějakých důvodů nečiníme. Tento druhý případ je
již prvním krokem k provádění měření, pokud si to situace zaslouží.
Některé ideově popsané příklady z praxe jsme si uvedli výše. Je v
nich naznačeno, jaké škody při nedostatku měření mohou vzniknout. Přidejme k
nim vlastní úvahu a zkušenost a pokusme se o (neúplný) výčet škod, vzniklých z
…
