15.3.1
Druhy účetních výkazů, vztahy mezi nimi a jejich využití pro
řízení
Ing. Aleš Kostelka
NahoruVýčet a stručný smysl jednotlivých účetních výkazů
-
R o z v a h a (jinak také bilance, anglicky balance
sheet)
Rozvaha hovoří o struktuře majetku a o zdrojích nabytí majetku
(v účetním smyslu).
-
V ý s l e d o v k a (jinak také výkaz zisků a ztrát, anglicky income statement nebo také profit and loss statement)
Výsledovka objasňuje z jakých položek (nákladů a výnosů) vznikl výsledek
hospodaření (zisk nebo ztráta).
-
C a s h - f l o w
Výkaz cash-flow dává přehled o peněžních
příjmech a výdajích (jinak řečeno o peněžních tocích) za určité období. Udává
(v určité struktuře) stav peněžních prostředků na začátku a na konci
období.
Povinnost vyhotovovat účetní výkazy je dána zákonem. Zákon ukládá
rovněž vyhotovení komentáře (s nařízeným obsahem) k výkazům.
NahoruPodrobněji o jednotlivých výkazech
-
R o z v a h a
Obsah a základní funkce rozvahy:
K danému okamžiku dává přehled o formě a zdrojích majetku
podniku v peněžním vyjádření. O formě majetku hovoří aktiva (co je
financováno), o zdrojích majetku hovoří pasiva (čím jsou aktiva financována).
Dalším úkolem rozvahy je zjistit hospodářský výsledek firmy jako rozdíl aktiv a
pasiv. Aktiva a pasiva se zahrnutím hospodářského výsledku se musejí vždy
rovnat.
Anglický výraz balance sheet lépe vyjadřuje podstatu
rozvahy jako listu (sheet = mj. list), na kterém je zobrazena rovnováha
mezi dvěma oblastmi - aktivy a pasivy - se započtením zisku nebo ztráty.
Rozvaha zachycuje vždy hodnoty k určitému časovému okamžiku (jde
tedy o stavové veličiny, srovnej s výší hladiny vody v nádrži k danému
okamžiku), např. stav zásob k 31. 3. určitého roku.
Základní položky rozvahy jsou na obrázku.
Hlavní položky rozvahy:
-
V ý s l e d o v k a (výkaz zisků a ztrát)
Obsah a základní
funkce výsledovky:
Za dané časové období poskytuje ve stanovené míře podrobnosti
přehled o nákladech a výnosech, které vytvořily hospodářský výsledek - zisk
nebo ztrátu. Výsledovka zachycuje vždy hodnoty za určité období (jde tedy o
tokové veličiny, srovnej s objemem vody, která za dané období do nádrže natekla
nebo z nádrže vytekla), např. tržby za vlastní výrobky a služby za měsíc březen
daného roku. Rozdíl mezi náklady a výnosy je hospodářský výsledek (zisk nebo
ztráta). Celkový hospodářský výsledek je rozčleněn na:
-
hospodářský výsledek z vlastní činnosti (z výroby a prodeje
vyrobených produktů a služeb a nákupu a prodeje nakoupeného zboží),
-
hospodářský výsledek z finančních operací,
-
hospodářský výsledek z mimořádné činnosti.
Základní položky výsledovky a její podrobnější členění je na
obrázku.
Základní položky výsledovky:
-
Výkaz cash-flow (výkaz o peněžních tocích)
Obsah a základní
funkce výkazu cash-flow:
Výkaz obsahuje počáteční a konečný stav peněžních prostředků
daného období (zachycuje stavové veličiny) a za dané období dává přehled o
disponibilních peněžních prostředcích, tj. o peněžních příjmech a peněžních
výdajích (zdůrazněme, že je to přehled o začátku a konci období). Do výkazu
jsou zahrnuty i nepeněžní krátkodobě likvidní (rychle zpeněžitelné) prostředky,
např. krátkodobé vklady.
Výkaz je možno sestavit dvěma metodami. Metoda pro laika
pochopitelnější, ale z praktických důvodů málo užívaná, je metoda přímá -
načítání "přítoků a odtoků“ peněz k počátečnímu stavu až do data konečného. Jde
o následující příjmy a výdaje:
-
příjmy z tržeb,
-
příjmy z ostatních prodejů,
-
čerpání úvěrů,
-
jiné příjmy,
-
výdaje na nákup materiálu,
-
vyplácené mzdy,
-
daně, pojistné atd.,
-
splátky,
-
ostatní příjmy a výdaje.
Princip výkazu vytvořeného přímou metodou je znázorněn na obrázku.
Princip výkazu cash-flow na základě příjmů a výdajů:
Při tvorbě výkazu nepřímou metodou je výkaz členěn (viz obrázek)
na:
-
cash-flow z provozní činnosti (hlavní výdělečné činnosti),
-
cash-flow z investiční činnosti,
-
cash-flow z finanční činnosti.
Princip výkazu cash-flow na základě změn v rozvaze a
výsledovce:
Způsob vytvoření výkazu nepřímou metodou - odvozením ze změn stavu
určitých položek rozvahy a výsledovky - je standardní. Podrobněji je odvození
zřejmé z obrázku. (Jde o využití operací označených 1 - 6, které jsou popsány v
kapitole: vztahy mezi účetními výkazy.)
Souvislost cash-flow s rozvahou a výsledovkou:
Výhoda výkazu cash-flow je v tom, že zatímco některé údaje rozvahy a
výsledovky nemusejí dostatečně správně odrážet realitu (i když by měly), není o
přesnosti výkazu cash-flow pochyb. Např. faktická hodnota zásob se může od
účetní hodnoty významně lišit, kdežto evidované příjmy nebo výdaje peněžních
prostředků jsou vždy v souladu s realitou.
Výkazu cash-flow je věnována často nezaslouženě malá pozornost,
význam zisku jakoby přesahoval význam peněz na účtu. Je nutné si uvědomit, že
účty se neplatí ziskem, ale penězi. Plánování a sledování cash je citlivé
zejména u firem v krizi nebo naopak u firem v prudkém rozvoji.
Pro účely operativního řízení je důležitá volba sledovaného
intervalu. Zákon ukládá roční období, pro praktické účely je však obvyklé
období měsíční i kratší. V náročnějších podmínkách je věnována pozornost
plánování a řízení cash až na jednotlivé dny včetně zúročeného "přenocování“
(anglicky overnight) peněz v bance.
Legislativní úprava
Náplň jednotlivých oddílů rozvahy, výsledovky, výkazu cash-flow a
přílohy k účetní uzávěrce je možno zjistit v zákoně nebo např. na http://www.danovapriznani.cz/lista.html ,
včetně dalších souvisejících informací. Kromě českých standardů daných zákonem
jsou používány i různé mezinárodní standardy. Oproti české úpravě dávají
jednotlivé mezinárodní účetní standardy obsahu i formě větší volnost a
variabilitu.
Účetní výkazy jsou spolu provázány četnými vazbami. To znamená, že
změna v jednom výkaze vyvolává často změnu ve výkaze jiném. Přesněji řečeno,
jedna účetní operace vyvolá zpravidla změnu ve dvou výkazech.
NahoruVztahy mezi účetními výkazy
Provázání rozvahy, výsledovky a výkazu cash-flow, tedy provázání
(hotovými) penězi je znázorněno rovněž na již výše uvedeném obrázku.
Příklady operací dokumentujících vztahy mezi účetními výkazy, jsou
vyznačeny na obrázku čísly 1 - 11 s následujícím významem:
-
přijatá úhrada pohledávky (v hotovosti nebo na účet),
-
přijetí úvěru apod.,
-
nákup materiálu za hotové,
-
úhrada závazků (úhrada mezd, splátka úvěru, dodavatelských
faktur aj.),
-
tržby v hotovosti,
-
hotovostní úhrada za práce a služby vykonané jinými
subjekty,
-
tržby za zboží apod. na obchodní úvěr (na faktury),
-
spotřeba materiálu (výdej ze skladu), odpisy investičního
majetku, manka apod.,
-
práce a služby vykonané jinými subjekty na obchodní úvěr (na
fakturu), závazky ze sociálního a zdravotního pojištění, tvorba rezerv na
budoucí výdaje,
-
zrušení vytvořené rezervy,
-
nákup zboží na obchodní úvěr, nepeněžní vklad společníků do
firmy, úhrada ztráty z rezervního fondu aj.
Z obrázku je zřejmé, že existují dvě základní skupiny operací:
-
operace typu peněžních toků. Tyto mají vliv na rozvahu (operace
1 - 4) nebo na výsledovku (operace 5 a 6);
-
operace nesouvisející s peněžními toky:
-
operace mezi rozvahou a výsledovkou (operace 7 - 10),
-
operace uvnitř rozvahy (operace 11).
Provázání výkazu cash-flow s rozvahou je na obrázku, jde o provázání
hotovými penězi (jinak to ani u výkazu cash-flow nemůže být).
Souvislost cash-flow a rozvahy:
Provázání rozvahy s výsledovkou hospodářským výsledkem (ziskem,
případně ztrátou) znázorňují obrázky.
Souvislost rozvahy a výsledovky v případě zisku:
Souvislost rozvahy a výsledovky v případě ztráty:
NahoruMožnosti využití účetních výkazů
Kdo jsou nebo mohou být uživatelé výkazů:
-
akcionáři, společníci, ostatní majitelé,
-
potenciální investoři,
-
manažeři,
-
obchodní partneři - zákazníci a dodavatelé,
-
věřitelé,
-
zaměstnanci,
-
státní orgány - finanční úřady aj.,
-
subjekty činné v konkurzním řízení včetně statutárních orgánů,
státních orgánů aj.
Způsob a míra využití výkazů je do jisté míry závislá na cílech a
charakteru uživatele. Vedle toho existují obecné možnosti nezávislé na
specifikách uživatelů. Na výběr obecných možností využití výkazů se podívejme
blíže.
Způsob a předmět hodnocení výkazů:
Následující skupiny hodnocení nejsou přísně oddělenými skupinami,
liší se mírou exaktnosti, mírou formálních a organizačních úprav a případnými
akcenty na potřeby různých uživatelů. V textu jsou do jisté míry popsány i
nástroje finanční analýzy. Popis těchto nástrojů je jen zběžný a má sloužit pro
informaci osobám stojícím mimo finanční analýzu.
Způsob a předmět hodnocení je rozčleněn do následujících skupin:
-
prosté hodnocení neupravených výkazů v daném časovém bodě,
-
hodnocení doplněné formálními úpravami a ve věcné rovině
doplněné časovými řadami apod.,
-
hodnocení struktury nákladů,
-
hodnocení struktury majetku a kapitálu,
-
finanční analýza posuzování výkonnosti firmy.
Praktická práce s výkazy zahrnuje často kombinaci uvedených
způsobů.
Podívejme se podrobněji na jednotlivé způsoby práce s výkazy:
-
Prosté hodnocení
Je míněno prosté hodnocení jednotlivých
položek na výkazech bez posuzování ostatních relací. Posuzování absolutních
hodnot jednotlivých položek obsažených ve výkazech, bez srovnání alespoň vývoje
hodnot v čase je málo použitelné.
-
Hodnocení doplněné úpravami
Jde o první obvyklý stupeň práce
s výkazy. V tomto případě je při hodnocení užitečné udělat následující úpravy a
doplňky:
-
srovnávání absolutních hodnot v časové řadě. Při porovnávání
přítomnosti s minulostí je nutné znát příčiny minulých vlivů, vlivy pokud možno
rozdělit na vnitřní a vnější. Při tvorbě prognóz a plánů je znalost minulosti
podmínkou, nikoliv však jediným zdrojem;
-
doplnění % horizontálně v časové řadě (např.meziroční vývoj
tržeb);
-
doplnění % vertikálně, tj. vyjádření poměrů jednotlivých
položek výkazů v % ze zvoleného celku. Jde o dopočty poměrových ukazatelů podle
konkrétních potřeb firmy;
-
doplnění absolutních hodnot poměrovými a rozdílovými
ukazateli. Výše uvedená % jsou vlastně také jedním z poměrových ukazatelů;
-
srovnání plánu a skutečnosti, plán nutno samozřejmě
připojit;
-
uspořádání výkazu tak, aby bylo možno srovnávat jednotlivá
období současnosti a minulosti, skutečnost s plánem apod., viz příklad na
obrázku;
Příklad uspořádání výkazu:
-
provedení (softwarově) sofistikovanějších úprav plnících
různé požadavky, jako např.:
-
přizpůsobení formy informací požadavku řízení podle
odchylek. To znamená uvádění jen odchylek od stanovených mezí nebo např.
barevné odlišení hodnot přesahujících meze apod.;
-
odlišení diferencovaných informačních potřeb
jednotlivých stupňů řízení. Základní ideu viz na obrázku (každá úroveň řízení
má jinak nastaveny regulační meze, jinak řečeno čím vyšší úroveň řízení, tím
větší požár jí přísluší hasit);
Rozlišování informací sloužících jednotlivým stupňům
řízení:
-
odstínění nepodstatných položek (stanovených analýzou
citlivosti, např. náklady menší než 1 % z celku neuvádět). Uvádění všech
informací ať předepsaných zákonem, nebo vnitřní zvyklostí bez ohledu na jejich
nominální konkrétní velikost je častým neduhem. Uživatel je pak vystaven
nutnosti probírat se velkým množstvím nepodstatných informací, ve kterých mohou
být přehlédnuty ty podstatné;
-
rozčlenění souhrnných položek do položek podrobnějších,
byť mimo povinný účetní rámec. Je to opačný případ než nahoře. V souhrnné
položce, kterou zákon nenařizuje blíže členit, jsou skryty jednotlivé
podpoložky, které mohou být podstatně závažnější než jiné povinně uvedené
položky (15 mil. Kč za materiál - bez bližšího členění versus 5 tis. Kč za
služby);
-
k tomu se váže vhodnost setřídění podle ABC (Paretovy)
analýzy. Tj. uvádět jen (nebo alespoň nejprve) "těch 20 % Čechů, co vypije
80 % všeho piva“;
-
dosažení maximální možné sdělnosti prezentovaných
informací. K tomu se váže i zohlednění rozšiřujícího se jevu nízké schopnosti
soustředěně, v klidu a s vynaložením potřebného času studovat podklady pro
rozhodování. (Rozšiřující se způsob videoklipového vnímání reality.);
-
nahrazení nebo doplnění číselného vyjádření grafem:
-
Značným přínosem může být porovnávání ukazatelů s
konkurenčními firmami (benchmarking). Účetní výkazy firem zapsaných v
Obchodním rejstříku jsou na internetových stránkách portálu justice http://www.justice.cz . Pro získání informací o
konkurenci lze využít i hrazené služby specializovaných institucí, jako je
Creditreform, Dun & Bradstreet aj. Samozřejmě nelze srovnávat pouze
mechanicky, o konkurenci je záhodno vědět více než jen to, co je v jejich
veřejně přístupných výkazech.
Neuspokojivý stupeň respektování výše uvedených zásad bývá
jednou z (triviálních) příčin nízkého využití výkazů. Je to zejména případ
časově přetížených vedoucích pracovníků, kteří nemají čas výkazy dodatečně
upravovat anebo nemají ze svých předchozích pracovišť praxi v orientování se v
záplavě málo uspořádaných čísel.
Samozřejmě uplatnění uvedených kritérií znamená značnou změnu
formy výkazů (odchylnou od zákona). V této chvíli však mluvíme o využití výkazů
pro vnitrofiremní potřebu a ta je dána jinou logikou.
Příklady věcného hodnocení příkladů:
U výsledovky - hodnocení trendů v hodnotách:
-
přidaná hodnota (zde přidaná hodnota v účetním smyslu,
nikoliv tzv. ekonomická přidaná hodnota - EVA). Účetní přidaná hodnota je
to, co firma k nakoupeným zdrojům přidá a co se zároveň projeví v tržbách.
Trochu zjednodušeně jsou to mzdy, odpisy a zisk;
-
vybrané náklady (finanční, osobní, ...);
-
produktivita práce (výkony na pracovníka, výkony na jednotku
osobních nákladů aj.);
-
produktivita využití ostatních zdrojů (materiálu, energie
atd.).
U rozvahy - hodnocení trendů v hodnotách:
-
výše zásob;
-
obrátkovost zásob a ostatních aktiv;
-
míra cizích zdrojů;
-
výše pohledávek, zejména pohledávek po lhůtě;
-
výše závazků, zejména závazků po lhůtě.
Pozor však na
"lhůtu“, rozdělení pohledávek ve lhůtě a po lhůtě je do jisté míry formální, v
důležitých případech by to chtělo zavést váhu (v časových jednotkách), tj.
hodnoty částek násobit časem.
U cash-flow můžeme hodnotit:
-
informace o objemu finančních prostředků v daných časových
bodech;
-
schopnost podniku splácet závazky, vyplácet dividendy;
-
schopnost financovat investice z vlastních zdrojů;
-
rovnoměrnost hospodaření (v případě, že jsou k dispozici
výkazy za přiměřeně krátká navazující období), kolísání finančních
prostředků;
-
úroveň finančního a investičního řízení;
-
rozdíly mezi ziskem a cash-flow (porovnáním s ostatními
výkazy);
-
v negativních případech zkoumat, které závazky nebyly včas
placeny.
Podrobnější ozřejmění vybraných výše uvedených i dalších případů
je podáno níže.
-
Hodnocení struktury nákladů
Jde o hodnocení obvyklé u firem majících složitější strukturu
nákladů (výrobní firmy). Je kombinováno s úpravami podle bodu 2 a dále se
doplňuje sledování nákladů ve větší podrobnosti, než vyžaduje zákon. Sledujeme
např. vývoj osobních nákladů vynaložených na přesčasy, prodejní a marketingové
náklady na daný segment trhu apod. Konkrétní ukazatele si uživatel určí podle
svých potřeb. Z metodického hlediska vzato je takovéto sledování již součástí
manažerského účetnictví, nikoliv účetnictví klasického.
-
Hodnocení struktury majetku a kapitálu:
-
Finanční strukturu chápeme jako složení pasiv
(vlastní kapitál a cizí zdroje + ostatní zdroje). Cizí zdroje jsou totéž jako
cizí kapitál. Na finanční strukturu neexistuje vzorec (tím není řečeno, že
vzorce doporučované pro jiné oblasti je možno bez dalšího úspěšně použít).
-
Kapitálovou strukturu chápeme většinou jako složení
dlouhodobých pasiv (vlastní kapitál, dlouhodobé závazky a úvěry):
-
vlastní kapitál = základní kapitál + kapitálové
fondy + fondy ze zisku + výsledek hospodaření z minulosti a běžného období,
-
cizí kapitál = dlouhodobé závazky + krátkodobé
závazky + bankovní úvěry + rezervy.
Pro posuzování finanční struktury je nejpodstatnější podíl
vlastního a cizího kapitálu a náklady na získání jednotlivých forem
kapitálu.
V širším hledisku je nutné posuzovat vztah mezi majetkem a
kapitálem firmy. V teorii se hovoří o tzv. "zlatém bilančním pravidlu“: stálá
aktiva a část oběžných aktiv krýt vlastním kapitálem a dlouhodobými
závazky.
Ta část dlouhodobého kapitálu, která kryje trvalou část
dlouhodobého majetku (alespoň minimální výši zásob), se nazývá čistý
pracovní kapitál (= oběžná aktiva - krátkodobá pasiva). Záporná výše
pracovního kapitálu po delší dobu přináší zpravidla platební potíže.
Cizí kapitál ve financování firmy nemusí být jen nutným zlem. V
západní terminologii se nehovoří o zadlužení (to zní poněkud pejorativně),…
