Ing. Vojtěch Mráz
Prevence rizik je definována v zák. č. 262/2006 Sb. § 102 odst.
2. Rozumějí se jí všechna opatření vyplývající z předpisů k zajištění
bezpečnosti práce a z opatření zaměstnavatele, která mají za cíl předcházet
rizikům, odstraňovat je nebo minimalizovat působení neodstranitelných
rizik.
Povinnost vyhledávat a hodnotit rizika musí být vztažena ke všem
činnostem zaměstnavatele a tedy i k technologiím provádění povrchových úprav
materiálů včetně oprav a údržby příslušných zařízení.
Již při výstavbě zařízení (případně rekonstrukci) musí být
respektovány požadavky platných bezpečnostních předpisů, včetně technických
norem. V případě, že zařízení bude v rozporu s nezávaznými technickými normami,
musí být prokázáno, že navržená bezpečnostní opatření jsou na stejné nebo vyšší
úrovni, jako požadavky norem.
NahoruStavební řešení lakoven a souvisejících prostorů
Lakovna může ve výrobním objektu tvořit jeden společný požární úsek
s navazujícím či souvisejícím provozem (technologií), včetně strojovny
vzduchotechniky. V nevýrobních objektech je vždy samostatným požárním
úsekem.
Topná tělesa v lakovnách musejí být umístěna nebo upravena tak, aby
se na ně nedaly stavět nádoby s nátěrovými hmotami nebo nalakované předměty k
sušení.
Dveře do prostor sousedících s lakovnou musí být otevíratelné ve
směru úniku.
Podlahy v lakovnách a skladech musí být nepropustné a musí odolávat
používaným chemikáliím, musí být provedeny z nehořlavých hmot. Podlahy lakoven
musí mít svodový odpor menší nebo rovný 106 Ω.
V lakovnách pro automatické nanášení nátěrových hmot, zařazených do
7. skupiny výrob a provozů, určených přímo pro povrchovou úpravu výrobků, musí
být instalována elektrická požární signalizace, popř. jiné funkčně ekvivalentní
zařízení odpovídající dané technologii výroby (např. detektory hořlavých par,
protivýbuchové požární systémy v zařízení pro nanášení nátěrových hmot
apod.).
U technologicky souvisejících prostorů (např. úpravna nátěrových
hmot, sušicí a vytěkávací prostory apod.), v navazujících či souvisících
výrobních provozech, popř. v celém požárním úseku, v němž se nanášení
nátěrových hmot provádí, se instalace zařízení elektrické požární signalizace
(popř. jiného funkčně ekvivalentního zařízení) doporučuje.
V lakovnách se kromě máčecích van a úpraven havarijní, záchytné a
sběrné jímky nevyžadují. Případné záchytné jímky nemusí být propojeny s
havarijními jímkami.
Máčecí vany musí být zajištěny proti pádu osob buď polohou, nebo
zábradlím.
Provozní větrání se dimenzuje na prostor pro nanášení nátěrových
hmot zvětšený o 1,5 m okolního prostoru všemi směry. Při nanášení nátěrových
hmot ve volném prostoru se větrání dimenzuje se zvětšením o 1,5 m od nanášeného
předmětu.Větrání prostorů pro nanášení nátěrových hmot musí být navrženo tak,
aby i při minimálním dovoleném odvětrání byla koncentrace plynů v tomto
prostoru pod 25 % spodní meze výbušnosti použitých ředidel, nejvýše však 20
g/m3.
Musí být zajištěno, aby nebylo možné zahájit nanášení nátěrových
hmot a spuštění celé aplikační technologie, pokud není v provozu účinné
větrání. Při poruše odsávání musí být nanášení nátěrových hmot ihned
přerušeno.
Odsávací potrubí musí být opatřeno filtry z nehořlavého materiálu
nebo jiným zařízením na zachycování částic nátěrových hmot před vstupem do
potrubí.
Úpravna nátěrových hmot, ve které se připravuje najednou nejvýše 100
litrů nátěrových hmot, nemusí tvořit samostatný požární úsek.
Úpravna, kde se připravuje najednou více než 100 litrů nátěrových
hmot, musí být od příručního skladu či výrobního prostoru stavebně oddělena
konstrukcí s odolností E 15 DP2, přičemž dveře mohou být z konstrukcí druhu
DP3. Větráním musí být zajištěna koncentrace plynů pod 25 % spodní meze
výbušnosti použitých ředidel.
Přirozené větrání uzavřených skladů pro nátěrové hmoty I. a II.
třídy nebezpečnosti, v přepravních obalech a kontejnerech, může být provedeno
větracími otvory pro přívod čerstvého vzduchu o velikosti nejméně 0,04
m2, umístěnými nejvýše 0,15 m nad úrovní podlahy a odvod co nejblíže
pod stropem a pokud možno na protější straně skladu. Větrací otvory přirozeného
i nuceného větrání musí být vyústěny do venkovního prostoru. Větrací otvory
musí být opatřeny mřížkou. Smějí být uzavřené jen v zimním období.
U výrobních zařízení pro nanášení nátěrových hmot, které slouží
zároveň jako sušičky, řeší provedení větrání pro sušící provoz ČSN EN
1539.
Vzduch s odpařeným ředidlem a zbytky nátěrových hmot musí být
bezpečným způsobem odveden z kabiny do technologie pro zneškodnění zbytků
nátěrových hmot (filtračního zařízení, spalovacího zařízení, ...). Technologie
zneškodnění zbytků nátěrových hmot nesmí způsobit výbuch nebo požár.
Automatická zařízení pro nanášení nátěrových hmot a úpravny
nátěrových hmot, ve kterých se nanášejí nátěrové hmoty I. či II. třídy
nebezpečnosti nebo předehřívané nátěrové hmoty, musejí být vybaveny zařízením
pro sledování koncentrace hořlavých par, s blokováním nanášení při překročení
25 % dolní meze výbušnosti. V opačné případě musí být navrhnuty výfukové plochy
pro případný výbuch.
Ostatní výrobní zařízení se výfukovými plochami nemusí
vybavovat.
Automatická zařízení pro nanášení nátěrových hmot I. či II. třídy
nebezpečnosti musejí být vybavena samočinným hasicím nebo zaplavovacím
zařízením, které lze spustit i ručně.
Výrobní zařízení s elektrostatickým systémem nanášení nátěrových
hmot musejí být vybavena hasicím zařízením podle požadavků požárních předpisů.
Možnost řešení je uvedena v příloze ČSN EN 50053-1 nebo ČSN EN 50176. V
blízkosti ostatních výrobních zařízení pro nanášení nátěrových hmot musejí být
umístěny přenosné hasicí přístroje odpovídajícího typu.
Zařízení pro nanášení nátěrových hmot elektrostaticky nebo
elektroforeticky musí být od okolí prostorově odděleno. Vně prostoru musí být
umístěno červené světlo, které se rozsvítí samočinně při uvedení zařízení do
provozu. Při vstupu do kabiny (prostoru) se musí samočinně vypnout zdroj
elektrického proudu a vybít elektrostatický náboj
Zařízení pro elektroforetické nanášení musí být vybaveno zařízením
zamezujícím dotyku s výrobky a závěsy vodivě spojenými se zdrojem el. proudu a
musí být opatřeno bezpečnostním označením.
Na spuštění odsávacího zařízení musí být vázáno spuštění generátoru
vysokého napětí a dávkovacího čerpadla dopravujícího nátěrové hmoty do
rozprašovačů.
Pracovní kanály musejí mít minimální šířku 0,8 m a hloubku 1,4 m
(aby bylo zabráněno vnucené poloze při ručním stříkání výrobků zespodu).
Stříkací pistole při nanášení hořlavých nátěrových hmot musejí být
elektrostaticky vodivě spojeny s technologickým zařízením se svodovým odporem
maximálně 106 Ω.
V sousedních místnostech, v blízkosti vstupů do lakovny nesmějí být
zdroje jiskření ani otevřeného ohně.
Pokud se stroje a zařízení nedají obsluhovat z podlahy, zřizují se
bezpečné výstupy, lávky, manipulační plošiny, které musejí být alespoň 0,9 m
široké.
Průchozí šířka montážních nebo obslužných uliček mezi výrobními
zařízeními a konstrukcí budovy musejí odpovídat požadavkům výrobce zařízení,
nejmenší šířka musí být 0,6 m (nesmí být zmenšována žádným vystupujícím
zařízením nebo armaturami).
Sušicí prostory musejí být opatřeny samostatným odvětrávacím
potrubím. Odsávání výparů musí jít mimo dýchací zónu obsluhy. Zapnutí topných
systémů musí být vázáno na spuštění odsávacích zařízení s časovou prodlevou,
při poruše odsávání musejí být topné systémy samočinně vypnuty.
Stavební řešení moříren, zinkoven, galvanoven,
metalizace
Mořicí vana musí být chráněna proti pádu do vany (vyvýšená min. 1,1
m nad podlahu, nebo stejně vysoké ochranné zábradlí).
Zinkovací nebo oplachová vana musí být chráněna proti pádu do vany
(vyvýšená min. 0,83 m nebo do…
