Whistleblowing a co přináší pro organizace

2.2.151

Whistleblowing a co přináší pro organizace

Ing. Pavla Blackmore

 NahoruÚvodem začneme vysvětlením, co je to whistleblowing?

Vezměme si za zdroj definici z Wigipedie, která uvádí: " Whistleblowing (z angličtiny hvízdání na píšťalku) je termín, kterým M. P. Miceli a J. P. Near v roce 1985 definovali označení případů, kdy stávající nebo bývalý zaměstnanec nějaké organizace upozorní instituci nebo relevantní orgán na nelegitimní, neetické nebo nezákonné praktiky na pracovišti, které se dějí se souhlasem jeho nadřízených a jdou proti veřejnému zájmu či ohrožují veřejnost, přičemž některé verze definice jsou navíc omezeny podmínkou, že jedná v dobré víře a nesleduje vlastní prospěch a že situaci nelze vyřešit interními mechanismy. Oznámením na sebe zaměstnanec poutá pozornost a může se stát terčem akce, třeba postihu nebo i riziku ztráty zaměstnání, a proto tu máme nástroj na ochranu. A tou je zákon o whistleblowingu.

 NahoruKoho se nový zákon týká?

Nové povinnosti se nedotknou jen státních organizací či velkých nadnárodních koncernů. Vnitřní oznamovací systém budou muset zřídit všechny firmy a organizace s 25 a více zaměstnanci. A dále také veřejní zadavatelé, s výjimkou obcí do 10 000 obyvatel. Nová povinnost se tak dotkne většiny firem a organizací, jimž doslova změní život. Nejde totiž o jedinou povinnost, ale hned o celý soubor.

 NahoruO čem zákon o ochraně oznamovatelů (whistleblowing zákon) je a s čím můžeme počítat?

Podnikům i dalším subjektům přibude povinnost zavést a nastavit takzvaný vnitřní oznamovací systém, resp. tzv. etickou linku. Etickou linku si lze představit jako různé kanály a postupy pro přijímání, evidenci a šetření oznámení o porušení závazných pravidel. Prostřednictvím whistleblowingového kanálu musí organizace svým zaměstnancům a dalším osobám umožnit, aby oznamovali možné porušení zákona ve vybraných oblastech:

• - ochrana spotřebitele,
• - ochrana osobních údajů,
• - poskytování a distribuce finančních služeb.

Organizace je povinna všechna oznámení důsledně prověřit a zajistit odstranění případného protiprávního stavu. Organizacím je rovněž uloženo, aby přijaly opatření k zamezení tzv. odvetným opatřením proti oznamovatelům protiprávního jednání.

Zaměstnanci budou moci využít i tzv. externí oznamovací kanál, který bude zajišťovat Ministerstvo spravedlnosti, nebo v některých případech oznámení rovnou zveřejnit.

Smyslem etické linky – tedy whistleblowing kanálu je umožnit oznamovatelům využít interní kanál namísto předání informací externím kontrolním orgánům.

Firma tak může včas zjistit podvodné chování, překazit je a zabránit dalším škodám, včetně poškození reputace nebo uložení sankce. Na základě obdržených oznámení by měla firma realizovat nápravná opatření, která zabrání obdobným nežádoucím jevům v budoucnu. Systém musí utajit totožnost oznamovatelů a ochránit je před odvetnými opatřeními.

 NahoruKdo může oznámení podat?

Okruh oznamovatelů – tedy osob chráněných zákonem – je velmi široký. Kromě zaměstnanců to mohou být i uchazeči o zaměstnání, stážisté, členové představenstva či dozorčí rady. Oznamovat mohou ale i dodavatelé nebo zájemci o zakázku. Je proto důležité, aby možnost podat oznámení byla snadno dostupná všem uvedeným subjektům. Efektivním řešením je např. zabezpečený internetový formulář na stránkách společnosti.

 NahoruDo kdy musí být oznámení vyřízeno?

Oznámení musí být podáno písemně, telefonicky nebo osobně. Oznamovatel získá právo znát závěry šetření do třiceti dnů od oznámení. V odůvodněných případech lze tuto lhůtu prodloužit. Chod vnitřního oznamovacího systému dokážou usnadnit internetové aplikace. Dnešní technologie umožňují rychlé a jednoduché zavedení takzvané etické linky, které slouží pro podání oznámení a zároveň plní funkci helpdesku či komunikační platformy.

Aplikace pomůže hlídat lhůty, ať už bylo oznámení podáno prostřednictvím aplikace, nebo např. telefonicky a do aplikace následně zaevidováno administrátorem. Tato určitá centralizace také přispívá k ochraně osobních údajů oznamovatelů. Těm zase nástroj umožní upozornit na problémy a rizika ve firmě prostřednictvím zabezpečeného formuláře. Užitek tak získají jak oznamovatelé, tak samotné firmy tím, že budou mít svoje rizika více pod kontrolou.

 NahoruCo je dále zásadní?

Zákon má poskytnout právní ochranu lidem, kteří informují o poškození veřejného zájmu, o němž se dozví v zaměstnání nebo v souvislosti s ním. Spáchané či plánované nepravosti se mohou týkat veřejných zakázek, finančních služeb, praní peněz, ale třeba i ochrany životního prostředí. Nová právní úprava přináší řadu povinností.

 NahoruCo obnáší zavedení takového systému pro organizaci?

Cílem je tedy zavedení vnitřního systému pro příjem a řešení oznámení o možném porušení právních předpisů v organizaci. Tento systém musí zahrnovat především následující:

• - Jmenování dostatečně kvalifikovaného prošetřovatele oznámení, whistleblowing officera, a nastavení pravidel jeho činnosti ve vnitřních předpisech organizace.
• - Vytvoření bezpečného kanálu pro podávání whistleblowing oznámení.
• - Nastavení a dokumentování postupu pro přijímání, správu a prošetření oznámení, včetně postupů pro ochranu osobních údajů oznamovatelů.
• - Informování zaměstnanců o možnosti tento kanál využívat, a to včetně zveřejnění předepsaných informací a kontaktu na whistleblowing officera na webu.
• - Nastavení pravidel a lhůt pro vyšetření oznámení a informování oznamovatele o přijatých opatřeních.
• - Zavedení opatření k ochraně oznamovatelů a dalších osob před odvetnými opatřeními, jako je např. ukončení pracovního poměru, přeřazení na jinou pozici, nucené nařízení zdravotního vyšetření, diskriminace atd.
• - Zavedení důvěrné evidence učiněných oznámení a způsobu jejich vyřízení.
• - Komunikovat a zvyšovat povědomí zaměstnanců o firemním "etickém kodexu" a o možnostech, jak podat oznámení.

 NahoruJaké jsou přínosy?

Ochrana oznamovatelů je jedním z důležitých mechanismů zodpovědného podnikání. Nabízí stakeholderům možnost bezpečně a jednoduše komunikovat o tom, co…